Úžasné zimní aktivity nabízí slovenský Poprad, rozhodně víc než za časů odborářské rekreace filmového revizora Gustava Anděla. Od prohlídky historického centra přes termální koupele až po zážitky v zasněžené přírodě. Pod Tatrami se dají zažít krásné chvíle!
Do Tater se tradičně nejlépe a pohodlně cestuje rychlíkem, ale my v Popradu začneme zvolna, návštěvou gotického kostela sv. Egídia (Jiljí) s pěknou renesanční věží na stejnojmenném náměstí, a o pár kroků dál si prohlédneme Podtatranské muzeum s hrobkou germánského knížete. Hlavní devizou Popradu je ale jeho poloha brány do Tater a horké termální prameny plus kvalitní ubytovací služby. Dobré hotely najdete hned u nádraží, ale chcete-li mít velkou pohodičku a blízko do vodního světa, ubytujete se v některém z hotelů při AquaCity, termálním vodním koupališti. Ani to není od nádraží daleko a jde přitom o největší vodní resort na Slovensku s třinácti bazény a veškerým wellnessem.
Jezírka a plesa pod tatranskými štíty skýtají pohled na čistou přírodu.
Co Anděl nezažil
Vodních atrakcí tu mají „neúrekom“, ale tou hlavní je samo cachtání pod zasněženým panoramatem Vysokých Tater s hustou párou stoupající z venkovních termálních bazénů.
Většina bazénů je ovšem krytá a i z nich skrze prosklené stěny si můžete Tatry vychutnat, klidně i se sklínkou šampaňského z vodního baru, zatímco vaše děti prolétají některým z několika tobogánů nebo řádí na pirátském ostrově. Silnou stránkou Aquacity jsou zdravotní programy s lázeňskými procedurami: masážemi všeho druhu, zábaly, kryokomorou. Voda tu má vysoký obsah vápníku, hořčíku, sodíku a kysličníku uhličitého, takže kromě zábavy tu opravdu podpoříte své zdraví.
Hotely i popradské AquaCity nabízí nejen klasické wellness, ale i lázeňské procedury.
A co lyže?
Milovníci výletů nasednou na ozubnicovou „električku“ a nechají se vyvézt do Tatranské Lomnice, kde si zalyžují či zaběhají na lyžích, anebo se jen vyvezou lanovkou ke Štrbskému plesu či až na Lomnický štít. Výhledy jsou nezapomenutelné! Dalším lyžařským areálem v dosahu električky je Štrbské pleso, kde jsou opět lyžařské terény a lanovka na Solisko. Kolem plesa vede opět cesta pro pěší i běžkaře, a existuje-li pěkné proběhnutí po nenáročné rovince a ještě s krásnými scenériemi, je to tady! Severněji směrem na Ždiar leží v Bachledově dolině méně známý, ale krásný Ski areál Bachledka. Výborné (i černé) sjezdovky, bobová dráha, úchvatný dřevěný chodník v korunách stromů. Přes veškerý pohyb se z Tater většina turistů vrací s nějakými dekagramy, někdy i kily navíc, čerstvý vzduch podněcuje chuť k jídlu.
V Tatranské Lomnici měří sjezdovka 6 kilometrů. To je velmi slušné, že?
Co na zub?
V typické slovenské kolibě si dejte jako předkrm některý ze sýrů, oštiepok, parenicu nebo korbáčik. Dále nejlépe polévku kapustnicu z kysaného zelí, uzeného masa, sušených hub, sušených švestek, klobásy a kysané smetany. A následně revúcké pečené bramborové „gule“ plněné uzeným, živáňskou pečeni na špízu, škvarkové pagáče, šarišské placky plněné kysaným zelím, pečené skopové, spišské pirohy se slaninou, živáňskou pečeni na špízu – a samozřejmě nevynechte bryndzové halušky! Samozřejmě míněno nikoli najednou, ale každý den vyzkoušet něco. Z nápojů doporučujeme nějaké jihoslovenské víno, strekovské nebo limbašské, a chytíte-li slinu, pak domácí slivovici nebo borovičku, kterou tu mají všude. Ze slovenské koliby se odchází zásadně s písní na rtech: „Pilo by sa, pilo, keby bolo za čooo…“
Podvečery na Štrbském plese nabízejí krásné, dramatické scenérie.
