Můj čas na kafíčko

Potkala jsem muže, který uměl číst mé myšlenky!

Během lázeňského pobytu se mi stala neobyčejná věc.

Lidé kolem nás mohou mít schopnosti, o kterých nemáme ani tušení.

Předloni jsem byla na měsíčním lázeňském pobytu po jedné operaci. Poznala jsem tam několik zajímavých lidí, ale jedno setkání nemohu z paměti dostat dodnes. Mrazí mě přitom při pomyšlení, kolik podobných mužů nebo žen můžeme běžně potkávat.

Za mnou se ozval hlas

Jet do lázní znamená ocitnout se na nějakou dobu ve společnosti cizích lidí, které člověk postupně poznává. Já jsem nikdy neměla problém s navazováním kontaktů, takže jsem se na takové situace spíš těšila. Hned první den jsem se seznámila a spřátelila se třemi ženami, které rovněž přijeli na ozdravný pobyt. Chodily jsme spolu do kavárny nebo na procházky.

Ne vždy se nám podařilo sladit časový plán procedur, takže jsem se občas ocitla sama. Jedno odpoledne jsem seděla na lavičce poblíž kolonády a sledovala procházející lidi. V duchu jsem si některé komentovala. Zaujal mě jeden muž s nadváhou, který se mračil na své okolí. Pomyslela jsem si, že je to nejspíš nějaký škarohlíd, žijící osaměle.

Najednou jsem zaslechla, jak někdo za mnou řekl: „Ano, máte pravdu, rozvedl se, protože žena od něho utekla. Je to hrozný pedant.“ Překvapeně jsem se otočila a hleděla do tváře tajemně vypadajícímu muži, o dost mladšímu než já.

Nebyl to kouzelník

V první chvíli jsem si pomyslela, že jsem svůj předchozí úsudek řekla spontánně nahlas. Na to mi muž odpověděl, že to tak není, pouze prý četl mé myšlenky. Fascinovaně jsem na něho hleděla. Napadlo mě, že se chce jen udělat zajímavým a pokouší se možná sbalit starší lázeňskou pacientku.

I tuhle myšlenku ale muž přečetl a se sebejistým úsměvem mi ji vyvrátil. Zeptal se, jestli si smí přisednout. Dovolila jsem mu to a celá zaražená bádala nad tím, jak to dělá. Je snad nějaký kouzelník? Ani jsem se nemusela ptát nahlas a muž mi znovu rovnou podal odpověď. Řekl, že má prostě takové schopnosti už delší dobu.

Jednoho dne se prý probudil a zjistil, že slyší všechno, co si lidé kolem něho myslí. Nejprve mu to dělalo problémy, protože při větším počtu osob se jednalo o nepříjemný splývající hluk. Pak se naučil soustřeďovat se na jednotlivé lidi a svoji schopnost umí dnes ovládat. Může jí prý i kdykoliv vypnout. Kdybych před chvílí nezažila jasné důkazy toho, myslela bych si, že si jen tak vymýšlí.

Začala jsem se bát

V duchu jsem řekla, že by bylo zajímavé procházet se s tím člověkem po lázních a nechat si sdělovat, co si lidé myslí. Ihned jsem si uvědomila, že tento nápad samozřejmě můj společník rovněž „slyšel“. Dal to najevo úsměvem a pokýváním hlavy. Kupodivu se ale podobné myšlence nebránil. V jeho doprovodu jsem tak absolvovala zajímavou procházku.

Nejprve to bylo docela vzrušující, i když mi současně běhal mráz po zádech. Postupně jsem se ale cítila stále méně bezpečně. Na jednu stranu mě sice zajímalo a bavilo, jak mi sděloval nečekané podrobnosti o myšlenkách lidí, které jsme potkávali. Současně jsem si ale uvědomovala, jak jsem proti němu bezbranná.

Musela jsem začít kontrolovat své myšlenky. Stejně to nepomáhalo, muž o nich vždy věděl. Požádala jsem ho proto, jestli bychom se už nemohli rozloučit. Opět se tajemně pousmál a mně bylo jasné, že ví, proč ho o to prosím. Po dobu zbývajícího pobytu v lázních jsem ho ještě dvakrát potkala. Pokaždé jsem se zarazila a připadala si jako pod mikroskopem.

O jeho tajemství jsem nikomu neřekla, mimo jiné i proto, že by se o tom dozvěděl z mých myšlenek. Po návratu z lázní mi pak dlouho trvalo, než jsem se přestala kontrolovat. Trochu mě ale děsí, že takových lidí jako onen tajemný muž z lázní může kolem nás chodit víc a my o tom vůbec nevíme!

Jiřina S., (61), Jihlava

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden