Moje chvilka pohody

Pozdě mi došlo, že ho miluji

Děti ne vždy přicházejí na svět z čisté a upřímné lásky. A i když jsou očekávané a rodiče se na ně těší, tato rodinná idylka jen někdy vydrží po celý život.

Říká se, že mezi mužem a ženou nemůže být jen přátelství. Nyní přemýšlím, zda je to pravda, po tom všem, co jsem zažila. S Matějem jsme byli skuteční kamarádi. Rozuměli jsme si. Neměli jsme partnery, a tak jsme většinou spolu chodili na různé akce. Navštívili jsme spoustu koncertů, divadelních představení, dělali jsme si filmové večery. Mě Matěj nijak extra nepřitahoval a on sám se vzpamatovával z konce dlouholetého vztahu, takže v tomto období mezi námi bylo skutečně pouze kamarádství.

Ovládly nás city

Já jsem potom měla nehodu, dost dlouhý čas jsem ležela v nemocnici a absolvovala jsem i rehabilitaci. Matěj se na mě byl párkrát podívat. Když jsem se konečně dala zdravotně do pořádku, pozvala jsem Matěje do divadla. Po neskutečně dlouhé době jsem si oblékla něco jiného než tepláky. Cítila jsem se jako žena a Matěj svými komplimenty tento pocit jen násobil. Po představení jsme šli ještě na skleničku vína k Matějovi domů. Měli jsme oba dva skvělou náladu, úžasně jsme si v ten večer dokázali popovídat. Všechno to bylo velmi příjemné a uvolněné. Najednou jsme se začali líbat a nasměrovalo nás to do ložnice.

Narodila se nám dcera

V posteli to byla katastrofa a ráno jsme se tomu akorát dobře zasmáli. Dohodli jsme se, že náš vztah raději ponecháme na původní kamarádské úrovni. A podobná dohoda následovala i poté, kdy jsem se dozvěděla, že čekám dítě. Narodila se nám holčička, dostala jméno Ivanka a oba ji máme velmi rádi. Celý čas jsem s ní žila sama, ale Matěj nás často navštěvoval. Už mezi námi nikdy nic nebylo, jen ta jedna noc. Stále jsme si však rozuměli a společná dcera nám dělala radost.

Našel si jinou ženu

Vždycky jsem si říkala, že mám dítě s nejlepším kamarádem a že to celkem hezky funguje. Okolí sice nechápalo, ale já jsem byla přesvědčená, že je to všechno v pořádku. Ivanka mezitím dosáhla věku pěti let. Jednoho dne se vrátila domů od Matěje, který si ji pravidelně bral každý druhý víkend. Řekla mi, že má druhou maminku. Matěj si totiž našel partnerku a já jsem se z toho málem zhroutila.

Čas už bohužel nevrátím

Matějovu partnerku jsem zkrátka nebyla schopná akceptovat. Po dvou letech se jim narodil synek. Tehdy se naše vztahy o něco vylepšily. Ve svém nitru jsem však Matějovo chování stále brala jako nějaký podraz. Vím, že kdyby mezi námi bylo jen přátelství, reagovala bych jinak. A hlavně, asi bych nežárlila. Nejspíš jsem Matěje skutečně milovala, ale nechtěla jsem si to přiznat. Takže nyní už jenom zapomínám. Mám Ivanku a ona má velkou rodinu. Snad dokážu jednou Matěje dostat ze svého srdce natolik ven, aby se mi tam vešel i jiný muž…

Lucie V. (36), severní Čechy

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden