Před maminkou Jiří Grossmann utajil svatbu, před kolegy a ženou i vážnou nemoc!

Na vojně mu dávali jen dva roky života, vybojoval si jich mnohem více!

Patřil k legendám divadla Semafor, i když mu byl souzen jen krátký život. Nemoc, která Jiřího Grossmanna (+30) zabila, se přitom dnes už dá léčit.

Rodina, do které přišel herec, komik, skladatel a textař Jiří Grossmann (+30) na svět, byla pronásledována krutým osudem. Jeho dva starší sourozenci – bratr a sestra – zemřeli krátce po porodu.

Také vás může zajímat ...

V době, kdy Jiřímu bylo čtyřiadvacet let, postihla smrtelná mozková obrna i jeho další sestru, starší o jedenáct roků. Tehdy už on sám věděl, že s jeho zdravím je také něco špatně.

Předstíral, že je to angína

Dětství měl Jiří celkem šťastné. Učil se dobře, na vysvědčení měl pravidelně vyznamenání. Poutal na sebe pozornost svým hudebním talentem: ovládal několik nástrojů. Rodiče si přáli, aby šel po maturitě studovat na nějakou vysokou školu. Jiří si vybral filozofickou fakultu, tam se ovšem nedostal, takže jako náhradu zvolil stavební.

Tu ovšem stejně nedokončil. Místo přednášek nastoupil jako elév do divadla v Plzni. Musel jít na vojnu a tam došlo k osudovému setkání s Miloslavem Šimkem (+63), s nímž vytvořil nezapomenutelnou dvojici. Když se nechával kvůli novému kamarádovi přeložit z Armádního uměleckého souboru k jiné jednotce, bylo součástí i lékařské vyšetření.

To odhalilo závažné onemocnění. Jiří byl propuštěn do civilu. Před ostatními lidmi mluvil o nemoci jako o angíně, ve skutečnosti se jednalo o vážnou nemoc krvetvorby. Jiřímu začalo docházet, že jeho čas se krátí. Věděl to i od lékařů, kteří mu předpovídali maximálně dva roky života.

Svému okolí to ale nedával nijak najevo. Dělal, jako by se nic nestalo. Pracoval u Poštovní novinové služby, tam ovšem v podstatě jen čekal, až vojenskou službu ukončí i Miloslav Šimek.

Nechápala, proč nechce mít děti

V soukromém životě byl Jiří „vzorňákem“, na skandály si nepotrpěl. Měl tři vážné vztahy. Za manželku si vzal Janu Bonhardovou (79), s níž se seznámil ještě ve vojenské uniformě. Problémem pro Jiřího bylo, že žádnou z partnerek, které měl, neschválila jeho maminka. Nelíbila se jí ani Jana, takže svatbu před ní Jiří utajil – otce tam ovšem pozval.

O tom, že je vážně nemocný, své manželce neřekl. Ta později vzpomínala, že se k ní donášely různé řeči, ale považovala je za fámy. Chtěla mít s Jiřím děti, ale on to odmítal, což jí připadalo divné. Jana začala mít pocit, že manželství nemá cenu. Až později pochopila, že Jiří ji chtěl při vědomí své zhoubné nemoci chránit.

„Říkal, že se na děti necítí a tak. Postupně z nás byli spíše kamarádi a tak jsem se rozhodla rozvést se. Myslím, že na ten rozvod přistoupil kvůli mně,“ prozradila Jana. Po čtyřech letech tedy manželství skončilo, ale oba dál zůstali přáteli. Jiří si pak našel ještě další přítelkyni a plánoval s ní svatbu, tu však už nestihl.

Rozloučil se s diváky i se světem

Nemoc se postupně zhoršovala a v roce 1969 se vše vystupňovalo. Trávil už více času v nemocnici než v divadle. Ani v těchto chvílích ho však neopouštěl smysl pro humor. Známá je i historka o tom, jak si při čekání na jednu výměnu krve povídal s malou dívkou, stejně nemocnou a odsouzenou na smrt jako on.

Navrhl jí sázku, že kdo umře první, prohraje flašku. Jen jednou se zmínil, že nejlepším řešením by pro něho bylo úmyslně se zabít v autě ve velké rychlosti. O jedné zatáčce prý věděl. Napsal si pro sebe ještě text k písničce Závidím, kterou nazpívala Naďa Urbánková (+81).

Na poslední představení, ve kterém se loučil s diváky i celý světem, ho do Semaforu přivezla sanitka.

Všichni věděli, že konec je blízko. Písničku Závidím pak na přání Jiřího maminky zazpívala Naďa i na jeho pohřbu. Kousek textu – „Vždyť já chci jen žít jak žít se má, a nic víc“ má Jiří Grossmann vytesán i na náhrobní desce.

Osud připravil podobnou smrt i jeho parťákovi z divadla!

Více než třicet let po smrti svého kamaráda a kolegy ze Semaforu opustil svět podobným způsobem i Miloslav Šimek. Věděl, že trpí podobnou nemocí jako Jiří Grossmann a to ho psychicky hodně deptalo. Docházel dokonce do stejné ordinace na Karlově náměstí!

Musel myslet na to, jak Jiřímu kdysi nedokázali lékaři pomoci. Neměl přesně tu samou nemoc jako Grossmann, ale jednalo se také o poruchu tvorby krve. Osud oba slavné komiky spojil nejen na jevišti, ale i podobnou bolestnou smrtí!

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

reklama