Chtěla jsem mu udělat radost, ale místo chvály jsem se dočkala jen úšklebku. Můj nový účes se manželovi hnusil!
Moje dlouholeté manželství se ocitlo na mrtvém bodě. Ať jsem udělala cokoli, mému protějšku to nebylo dost dobré. Myslela jsme si, že už nemůže být hůř. Ale opak byl pravdou. Přemek, ten příjemný a tolerantní mužský, se mi přímo před očima měnil chladného netykavku.
Podezírala jsem ho z nevěry
Snažila jsem se změnit. Bojovala s nudou a stereotypem, ale nehnulo s ním vůbec nic. Dobré jídlo, dárečky a pozornosti, nový parfém ani vyzývavé noční košilky, které jsem si za drahé peníze pořídila. Jak už jsem zmínila, nebylo tak špatně, aby nebylo hůř. Nezájem a chlad už nebyl tím nejhorším, co mě mohlo od manžela potkat. Přemek začal být uštěpačný! Komentoval snad každý můj pohyb, každou větu. Jídlo mu najednou přestalo chutnat a já vonět. „Čím ses to prosím tě navoněla? Koupila sis nějakou voňavku ve výprodeji?“ zeptal se mě jednou a štítivě nakrčil nos. Okamžitě jsem se šla osprchovat, ale on si jen vymýšlel záminky, jak mě pokořit. „Má nějakou ženskou, jinak to není možné!“ konstatovala kamarádka a hned radila, abych se mu podívala do mobilu a sledovala ho.
Chtěla jsem se mu zalíbit
Přemek totiž tvrdil, že cestou ze zaměstnání se musí vydýchat a domů chodil čím dál později. Až po mnoha dnech sledování jsem přece jen něco podezřelého objevila. Přemek chodil kolem kadeřnictví a vždycky se zastavil na dlouhou dobu u výlohy, kde byly vystavené fotky ženských v nejrůznějších účesech. Na tu jednu modelku v kraťoučkých vlasech zíral jako uhranutý! Myslela jsem si, že se mu líbí. „Dám se ostříhat stejně, jako je ta modelka na fotce v kadeřnictví!“ umínila jsem si a hned se objednala. Za chvilku jsem měla hlavičku jako kuželičku. Obarvená z temně hnědé skoro na blond a místo vlasů po ramena jen dvoucentimetrový trávníček! Sama bych se nepoznala!
Vysmál se mi
„No, ty ale vypadáš! Hrůza! Nemohu se na tebe ani podívat! Je to, jako bych byl ženatý s chlapem!“ vyjel na mě Přemek hned, co jsem vstoupila do dveří. Do očí se mi draly slzy z toho ponížení. Potom mě popadl vztek. A potom touha po pomstě! Přece si nemohu nechat všechno líbit! Ještě nebylo ani ráno a já už na internetu hledala seznamku, kde bych si našla někoho, kdo mě nebude věčně urážet! Kamarádka mi pomohla se zněním inzerátu a s fotkou, kterou jsem tam poslala. Moje odveta mohla začít! Přišlo mi dvaadvacet odpovědí! Vybrala jsem jich 15, těch nejzajímavějších. Všechny jsem vytiskla a položila před manžela na stůl. „Pomoz mi vybrat! Všem těmhle pánům se můj nový účes líbí. A všichni mě zvou na rande!“ zasmála jsem se vyzývavě a odkvačila do práce.
Byla jsem ráda, že nemá jinou
Večer mě čekalo překvapení. Přemek se mohl přetrhnout, jak byl ke mně milý a pozorný! „Víš, musím ti něco říct. Chodím se dívat do jednoho kadeřnictví. Pracuje tam moje dcera z prvního manželství. Neviděl jsem se s ní skoro dvacet let a teď nevím, jak to napravit. To proto jsem byl na tebe tak ošklivý. Aby sis nevšimla, jak jsem na dně!“ V tu chvíli jsem nevěděla, zda mám Přemkovi dát facku nebo se mu vrhnout kolem krku. O dceři se nikdy ani slůvkem nezmínil a to jsme byli spolu skoro čtvrt století! Ale měla jsem takovou radost, že nemá jinou! Zlost mě úplně přešla. V jeho náručí mi bylo přece jen dobře! Za jeho dcerou jsme šli společně. Byla moc hezká a milá. Ostříhaná úplně nakrátko!
Eva S. (56), Vsetín
