Při nočních službách se mi zjevoval duch mrtvého pacienta!

Přízraky lidí se často objevují na místech, kde dotyční odešli ze světa!

Pro setkání s tajemnými zjeveními musí mít člověk pro strach uděláno.

Před časem jsem nastoupila jako zdravotní sestra do jedné menší nemocnice. Předtím jsem pracovala u jedné obvodní lékařky, hlavně kvůli tomu, abych měla čas na péči o rodinu. Když děti vyrostly, mohla jsem už dělat práci, která byla lépe placená, i proto, že se zde sloužilo na směny.

Také vás může zajímat ...

Stalo se to za bouřky

Nemocnice nepatřila k nejmodernějším a často jsem měla služby navíc, tyto nevýhody ale vyrovnávaly finance, které jsem potřebovala a také dobrý kolektiv. Jako na každém pracovišti, i zde se vyprávěly různé historky z minulosti. K jedněm z nich patřila ta, že občas v noci na chodbách nemocnice straší lidé, kteří tu zemřeli.

Já jsem tomu nevěřila, věci mezi nebem a zemí mi vždy připadaly jako báchorky. A i kdyby se něco mělo přihodit, byla jsem dostatečně odvážná na to, abych s tím bojovala. Několik týdnů se během mých nočních služeb nic nedělo. Potom, za jedné bouřlivé noci, jsem se na vlastní oči přesvědčila, že na historkách o mrtvých pacientech asi něco bude.

Vracela jsem se zrovna chodbou na sesternu, když někde blízko v okolí udeřil hrom a vzápětí vypadala elektřina. Dokázala jsem po prostorách nemocnice chodit po paměti, takže mě to příliš nezaskočilo. Už jsem byla skoro u dveří do pokoje sester, když se náhle ve tmě přede mnou objevilo nějaké slabé fialové světlo, vznášející se ve vzduchu.

A jakmile jsem se podívala pozorněji, spatřila jsem, že je to přízrak a že má tvář nějakého mladého muže!

Věděla, o koho jde!

Polekala jsem se jen na chvíli. Několik vteřin jsem tak stála a s přízrakem si navzájem hleděla do očí. Potom znovu naskočila elektřina a jakmile se rozsvítilo světlo, zjevení zmizelo. Vyprávěla jsem o tom své kolegyni a ta mi řekla, že se nejspíš jednalo o Patrika. Byl to mladík, který před mnoha lety zemřel při nepodařené operaci.

Jednalo se o běžný chirurgický zákrok – slepé střevo – ale chybou lékařů došlo k vážným komplikacím, které Patrik nepřežil. Od té doby se prý jeho duch občas objevuje právě za takových bouřlivých nocí, jakou byla ta dnešní. Není to jediný přízrak v této nemocnici, protože za dlouhé roky tu došlo k několika lékařským pochybením.

Patrik ale vyděsil v minulosti už několik sester, které pak daly výpověď.

Ujistila jsem kolegyni, že to nebude můj případ a že se dalšího setkání s duchem mrtvého pacienta rozhodně bát nebudu!

Poslední setkání

Na další zjevení zemřelého Patrika jsem si musela pár týdnů počkat. Opět k němu došlo za bouřky. Tentokrát proud nevypadl, ale jeho duch se vznášel v tmavém koutě pod schodištěm. Zkusila jsem ho oslovit. Říkala jsem mu, jak je mi líto, že vinou někoho jiného neměl možnost žít svůj život tak, jak si přál a naplánoval. Duch mě sledoval a zdálo se, že rozumí tomu, co říkám.

Pak se ke mně přiblížil a mě ovanul nepříjemný chlad. Vzápětí se světlo, ve kterém se Patrikův přízrak vznášel, rozplynulo. Během dalšího půl roku jsem ho viděla ještě několikrát. Nastala změna: zjevoval se jenom mně a to i za nocí, kdy venku nebouřilo. Vypadalo to, že si ke mně vypěstoval nějaký vztah. Kolegyním v nemocnici už jsem o tom ani nic neříkala.

Jedné noci, když jsem Patrikovi „mluvila do duše“ a současně se mu omlouvala za ty, kdo mu nechtěně vzali život, zdálo se mi, že se na té průsvitné tváři ve fialovém světle objevily slzy. Dojalo to i mě. To bylo naposledy, co se mi zjevil. Od té doby už uplynulo několik let a jeho přízrak jsem nespatřila ani za těch největších nočních bouřek.

Možná i díky mojí komunikaci s ním našla jeho duše konečně klid.

Petra G., (53), severní Čechy

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...