Moje důvěra bohužel narazila na nečestné jednání.
Zatímco já jsem se nikdy necítila na to, abych podnikala a vždycky jsem byla raději v zaměstnaneckém poměru, moje kamarádka Blanka hýřila aktivitou. Už před lety si otevřela malý krámek.
Stačil mi ústní slib
Vždycky jsme si s Blankou věřily a všechno jsme si říkaly. Když se mi svěřila, že se dostala se svým podnikáním do finančních problémů, sama jsem se nabídla, že bych jí nějakou částkou mohla vypomoci ze svých úspor. Blanka na tom se vztahy nebyla dobře, měla dceru, ale žila s ní sama. S manželem se už kdysi rozvedla. Moji nabídku přivítala, trochu nemile mě ovšem překvapilo, že si řekla ještě o víc peněz, než kolik jsem měla v úmyslu jí půjčit. Už jsem ale nemohla couvnout. U Blanky jsem si ale byla jistá, že mi půjčku postupně vrátí. Neuzavřely jsme na ni dokonce ani žádnou písemnou smlouvu, stačil mi její ústní slib. Vždyť jsme se znaly tolik roků. A předpokládala jsem, že pokud by ta situace byla opačná a v nouzi jsem se ocitla já, ani Blanka by neváhala se svojí pomocí.
Kruté vystřízlivění
Moje půjčka bohužel Blance nepomohla, nakonec musela s podnikáním skončit. Ujistila mě ale, že s vrácením dluhu počítá. Našla si práci v Praze, kam se přestěhovala. Dál jsme byly v kontaktu. Žádné peníze od Blanky ale nepřicházely. A postupně ustával i náš kontakt. To už mi bylo opravdu nepříjemné. Dostalo mě to do problémů i doma, protože manžel o mé půjčce Blance nevěděl. Nyní měl v plánu rekonstrukci bytu, ale ode mě zjistil, že moje úspory jsou převážně pryč. Jednoho dne jsem Blanku náhodou potkala zase u nás ve městě.¨To setkání pro mě bylo krutým vystřízlivěním. Kamarádka popřela, že si ode mě někdy nějaké peníze půjčila. Jsem z toho v šoku ještě dnes, po několika letech. Mrzí mě moje důvěřivost i ztracené úspory. A ještě víc mě bolí, jak jsem se zklamala v někom, komu jsem tolik roků bezmezně důvěřovala!
Ivana R. (50), Liberec
