Moje chvilka pohody

Rodině jsem vyhlásila vzpouru

Hlídat vnoučata nemusí být takový med, jak se na první pohled zdá. Zvlášť, když jsou rozmazlená a jejich rodiče je v tom ještě podporují.

Moje dcera je takový přírodní typ. Svoje čtyři děti porodila doma. Živí je jen zaručeně zdravými potravinami a ven s nimi chodí za každého počasí. Hrát si smějí jen s hračkami ze dřeva a o televizi si mohou nechat jen zdát.

Jako každá máma, i ona potřebuje někdy pohlídat. Jenže, vděku jsem se nedočkala. „Mami, ne abys jim dávala to a to. Mami, ne abys je nechala dívat na televizi! Mami…“ nařizovala a poroučela, jako bych byla nesvéprávná.

Nejstarší vnučce bylo už dvanáct a tak se pasovala do role dozorce. Tím kontrolovaným jsem samozřejmě já. Jejich babička!

Na rozkazy jsem se vykašlala

„Babi, a jsou ty brambory bio?“ zeptala se mě jednou, když jsem jim podle nějakého podivného receptu jejich maminky připravovala oběd. Než jsem stačila odpovědět, následovala další otázka: „A co ten koláč, co pečeš.

Doufám, že v něm není rafinovaný cukr?“ Naštvalo mě to. Už jsem ten teror nemohla déle snášet! Vypnula jsem troubu, oblékla děti do jejich podivných oblečků a vyrazila s nimi do města. Místo oběda jsem jim koupila pořádný kus pizzy, kterou nikdy nejedly.

Potom je nacpala dorty a navrch objednala pořádně sladkým kakaem. Následovala prodejna s dětským oblečením. Jejich ekologické pytlové podivnosti jsem rovnou vyhodila a koupila jim džíny a tričko. Ale tím moje řádění neskončilo.

Dceři jsem pořádně vynadala

Nejstarší vnučka dostala mobil, po kterém už několik let toužila. Její sourozenci zase lego a plyšáky. No, stálo mě to hodně peněz, ale ten pocit! K nezaplacení! Vzpouru jsem završila pořádnou hádkou s dcerou.

Potřebovala vynadat už dlouho. Tak jsem si nebrala servítky a řekla jí, co si o ní myslím. Nejdřív trucovala a potom si přivedla na pomoc svého bio manžela. Tomu jsem vyčinila taky. Děti se mezi tím cpaly jako nezavřené a nebylo jim vůbec špatně.

Asi pár nezdravých, smažených a přesolených potravin do těch svých scvrklých žaludků potřebovaly. Mladí se nakonec usmířili. Vždyť, co by si bez hlídací babky počali?

Petra B. (62), Turnov

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden