Můj čas na kafíčko

Rodinné neštěstí doprovázely tajemné a nevysvětlitelné jevy!

Nemáme tušení, jak velká je síla duše umírajícího člověka!

Každá záhada má své vysvětlení, které nás později může pořádně šokovat.    

Od minulého roku věřím na to, že všechno na světě je nějak propojené. Může za to jedna příhoda, které byl svědkem i můj manžel Jaromír.

Bylo mezi námi spojení?

Manžel měl bratra Michala, kterého jsme měli oba rádi. Na rozdíl od Jaromíra, který se přiženil za mnou do prahy, zůstal Michal na Moravě. Také se tam oženil a měl rodinu. Vídali jsme se ale bohužel dost málo. Mrzelo mě to, protože Michal byl skvělý člověk, neskutečně zábavný a současně i ochotný kdykoliv a jakkoliv druhým pomáhat. Bylo možné se mu svěřit s jakýmkoliv trápením a když už nemohl přímo zasáhnout, tak vždycky alespoň poradil. Často jsme se o švagrovi a jeho rodině s Jaromírem bavili. Jak říká jedno přísloví, o kom se mluvívá, nedaleko bývá. V tomto případě to neplatilo tak doslova, ale často se stávalo, že vzápětí poté, co jsme si o Michalovi doma povídali, zavolal nám. V minulosti na pevnou linku, později mobilem. Jako by opravdu věděl, že bychom si s ním zrovna přáli mluvit. Někdy jsme si z těch náhod dělali legraci.

Záhada v koupelně

Loni začátkem léta jsme seděli s manželem na balkóně a popíjeli kávu. Najednou jsem zaslechla podezřelý zvuk. Zdálo se mi, že teče voda. Kdysi se už stalo, že prasklo potrubí a od té doby jsem podvědomě měla ten zvuk v paměti jako znamení nebezpečí nebo nepříjemnosti. Šla jsem se hned podívat do kuchyně i do koupelny. V koupelně jsem spatřila, jak z kohoutku teče voda do umyvadla. Pomyslela jsem si nejprve, že ji někdo z nás předtím zapomněl zavřít. Jenže když jsem chtěla vodu zastavit, nešlo to. Zavolala jsem Jaromíra, ať se na to jde podívat. Přiběhl, také to zkoušel - a bez výsledku. Byla to záhada a nevěděli jsme si s ní rady. Kohoutek byl dotažený napevno, ale voda tekla dál. Stáli jsme tam celkem bezradně, když náhle zazvonil můj mobil. Odběhla jsem se podívat, kdo volá. Na displeji jsem spatřila Michalovo číslo. Přijala jsem hovor, ale na druhé straně se nikdo neozýval. Řekla jsem si, že asi vypadl signál. Vzápětí se zvonění ozvalo znovu a opět to byl švagr. Situace se opakovala, ve sluchátku vládlo jen mlčení. Po minutě zazvonil mobil i Jaromírovi. Znovu volal Michal a znovu se na moje ohlášení nikdo neozval. Měla jsem pouze dojem, že slyším nějaké nejasné praskání a bublání.

Po hodině se znovu ozval mobil

Jaromír na mě z koupelny zavolal, ať mu přinesu jeho mobil, Chtěl zavolat našemu známému, který byl instalatérem. Řekla jsem mu o tom, jak se k nám jeho bratr nemůže dovolat. V danou chvíli to Jaromír neřešil, tekoucí voda byla přednější. Jakmile se ovšem instalatérovi dovolal, voda z kohoutku přestala téct, jen tak, zničeho nic, aniž by s kohoutkem kdokoliv z nás něco dělal. Jaromír se pro jistotu našeho známého zeptal, co mohlo být příčinou takové podivnosti. Dozvěděl se, ale že s ničím takovým se dotyčný zatím nesetkal. Vrátili jsme se na balkón a asi hodinu řešili tu záhadu, když se znovu ozval mobil. Tentokrát to byla Michalova žena. Uplakaným hlasem nám sdělila, že Jaromírův bratr je mrtvý. Nečekaná zpráva se stala ještě více šokující, když jsme se dozvěděli, jak se to stalo. Michal se tak trochu předváděl a skočil do chladné řeky. Jeho srdce to bohužel nevydrželo. Teprve později nám došly všechny souvislosti. K celé tragédii došlo ve chvílích, kdy u nás nešla zastavit voda a kdy zvonily mobily s hovorem od Michala - přitom on už volat nemohl. Jsem přesvědčená, že v okamžiku smrti se s námi takto náš milovaný příbuzný chtěl rozloučit - a můj manžel si to myslí také.

Věra L., (51), Praha  

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden