Po události, kterou mi detailně vylíčila moje nejlepší kamarádka Boženka jsem přesvědčená o tom, že existují věci mezi nebem a zemí, které se rozumem vysvětlit nedají.
Sama jsem nikdy nic záhadného a nevysvětlitelného nezažila, ale věřím, že se takové příhody mohou stát. A také vím, že svět funguje jinak, než si většinou myslíme. Ve chvílích, kdy může dojít k tragickému neštěstí, zasahují síly z jiného světa.
Příběh, který mi vyprávěla moje letitá kamarádka Boženka, se může zdát někomu neuvěřitelný, ale skutečně se stal. Kromě ní ho zažili ještě dva další lidé. Vlastně tři.
Kamarádka na celý život
Boženku znám už od střední školy, obě jsme studovaly na zdrávce. Hned první den jsme si padly do oka a staly se z nás nerozlučné kamarádky. I když jsme se po škole obě vdaly a založily rodiny, i nadále jsme se pravidelně stýkaly. Čas běžel a ani jsme se nenadály a z nás obou se staly babičky.
Temperamentní vnučka
Já jsem měla dva vnuky a Boženka byla šťastnou a pyšnou babičkou dvou vnuček. Samozřejmě, že měla ráda obě dvě, ale větší slabost měla pro tu mladší, Ivetku. Když se její dcera s manželem přestěhovali do staršího venkovského domu, Boženka za nimi často jezdila a pomáhala vnučky hlídat.
Nebylo to nic snadného, protože pětiletá Ivetka byla hodně energické dítě, jak se dnes říká, hyperaktivní. Boženka už byla dáma v letech, a tak měla nějaké problémy s chůzí. Trápily ji hlavně kyčle, takže se občas stalo, že jí Ivetka utekla. Jednoho dne stál takový útěk všechny členy její rodiny hodně nervů, strachu a napětí.
Najednou byla pryč
Boženka sice zjistila ihned, že je vnučka pryč, ale tentokrát nebyla nikde k nalezení. Boženka nechtěla hned panikařit a volat dceru, která byla nahoře v ložnici a dospávala po noční, jenže když Ivetku nikde v domě ani na zahradě nenašla, nic jiného jí nezbylo.
S každou přibývající minutou, kdy vnučku nebylo možné najít, přibývaly velké obavy. Nakonec si Boženka všimla dívčího sandálku, který byl vedle otevřeného poklopu od studny v sousední zahradě.
Tajemná ruka
Jeden šok za chvilku vystřídal další. Ukázalo se, že Ivetka skutečně spadla do studny, ale nějaká síla ji držela nad hladinou. Boženka zavolala na svou dceru, která doběhla pro baterku. To už tam prý přiběhl i soused.
Posvítili a nevěřícně zalapali po dechu. Všichni tři jasně viděli, jak malou Ivetku drží nad hladinou tajemná lidská ruka. Soused přinesl žebřík a společně pak Ivetku vytáhli. Naštěstí se jí nic nestalo. Nikdo ale dodnes netuší, jaká tajemná bytost jí zachránila před utonutím.
Eva L. (67), Opava
