Rváč s duší romantika

Mohl z něj být klavírní virtuos, ale vybral si jinou životní dráhu. ZDENĚK SRSTKA (†83) raději před kameram rozdával rány. V soukromém životě měl ale křehkou duši.

Pro ženy byl neodolatelný, muži zase obdivovali jeho svaly. Zdeněk Srstka (†83) věděl, jak lidi kolem sebe okouzlit. Při flirtování se ženami používal trefné lichotky, uměl konverzovat na jakékoli myslitelné téma a nikdy nezkazil zábavu.

Také vás může zajímat ...

Není se proto čemu divit, že byl v hereckých kruzích tak oblíbený. Po jeho smrti tak zůstala jen obrovská prázdná díra, která asi jenom tak zacelit nepůjde.

Na svého syna byl nesmírně pyšný

Narodil se v září 1935 v Praze. Vyučil se elektromechanikem, ale to mu nestačilo. Chtěl řádnou maturitu, a tak ještě vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Ještě víc než obor, který si vybral, ho ale bavil sport.

Začal proto boxovat, pak přešel na vzpěračství, jemuž se začal věnovat profesionálně. V padesátých letech také získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy. V roce 1960 se probojoval až na olympiádu v Římě, kde obsadil skvělé deváté místo.

V době své největší sportovní slávy se také stačil oženit a narodil se mu milovaný syn Jiří (61). Na něj byl Srstka v pozdějších letech náležitě pyšný. Jiří se totiž stal právníkem, působil také jako šéf Národního divadla a profesor na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Kamkoli Srstka přišel, nezapomněl se o svém synkovi zmínit. Manželství s jeho maminkou mu ale nevydrželo dlouho. Trvalo pouhé tři roky. Zdeněk pak jezdil hodně po světě, trénoval, účastnil se závodů a na rodinný život neměl moc času. Navíc spolu nemohli bydlet, protože na vlastní byt neměli a u manželčiných rodičů zase bylo málo prostoru.

Boxoval a hrál na klavír

Čtyřicet let nechtěl o ženách ani slyšet, tedy jen o vážných známostech, jinak si ženské společnosti užíval ažaž. V roce 1964 poprvé dostal možnost stanout před kamerou, a to díky sportu. Objevil se jako rváč v legendární westernové komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera.

Od té doby se mu nabídky na role jen hrnuly. Většinou hrál kaskadéra. Kromě toho se ale i dál věnoval svému občanskému povolání. Byl správcem strahovského areálu. A kromě toho ještě hrál na klavír, a to už od útlého věku.

Proto mu také učitelé doporučovali zkusit konzervatoř, ale na tu on jít nechtěl. Často se o něm říkávalo, že Chopina nebo Beethovena uměl zahrát naprosto dokonale.

Ani druhá žena si ho pořádně neužila

Za svou druhou ženu pojal Alenu (68), která měla jednovaječné dvojče, a tak se občas stávalo, že si ženy popletl. Kvůli tomu se mu také všichni smáli. Žili spolu sedm let, než se odvážili se vzít.

Srstka totiž zjistil, že téměř o šestnáct let mladší Alenku bezmezně miluje a už nemá potřebu ani náladu ohlížet se za jinými ženami. Vzali se prvního února 2008 a veselka to byla obrovská. Rožnilo se prase, pivo teklo proudem a nechyběly ani známé osobnosti z řad herců i světově úspěšných sportovců.

Bohužel Srstkovi manželství ani napodruhé příliš dlouho nevydrželo. Tentokrát ho ale ukončila jeho smrt. Zdeněk Srstka naposledy vydechl v červenci roku 2019.

Čím si vysloužil přezdívku Dentista?

Protože se živil jako boxer a filmový kaskadér, předpokládalo se u něj, že bude permanentně zraněný a přijde i o nějaké ty zuby. To se však Zdeňku Srstkovi (†83) nikdy nestalo. Sám ale uměl rozdávat tak ostré rány, že pár soupeřům zuby skutečně vymlátil.

Kdykoliv o tom ale mluvil, cítíl se nesmírně provinile. Nejvíce však litoval toho, že o dva nebo tři zuby připravil i šéfa všech československých kaskadérů Ladislava Lahodu (71). Zatímco v boxerském ringu rozdával skutečně tvrdé rány, jako kaskadér se hodně mírnil.

Nemohl jen tak na potkání své kolegy mlátit. Jenže právě u Lahody se mu to trochu vymklo z rukou. Jakmile jeho zaťatá pěst dopadla na Lahodovu čelist, uvědomil si, že je něco špatně. Lahoda nebyl schopný slova.

Odpotácel se do šatny a Srstka ihned vyrazil za ním. Našel ho stát před zrcadlem, kde si zíral do pusy. Místo předních zubů měl totiž jen obří černou díru. V tu chvíli si Srstka uvědomil, že je zle. Kolega mu však tuto ránu nikdy ani slovem nevyčetl.

Srstku obdivoval, a jak se říká, i mistr tesař se někdy utne. Nic podobného už naštěstí Srstka nikdy nezopakoval, avšak kvůli této smolné události se mu začalo přezdívat Dentista a také si z něj na toto téma až do jeho smrti všichni bezostyšně utahovali.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje šťastná hvězda

Váš oblíbený časopis Moje šťastná hvězda dostal novější kabátek! Můžete se těšit na nové rubriky, ještě více žhavých kauz, které hýbou českým showbyznysem, dojemné osudy filmových legend i pikantní lásky slavných. To vše už v tomto čísle!

Komentáře

reklama