Nejíte maso ani vajíčka? Tak s tím přestaňte! Máte ráda zvířata a připadá vám jejich konzumace srovnatelná s bratrovraždou? Když vidíte na talíři kus masa, hned se vám vybaví prasátko, kravička či slepice a svou porci s odporem odstrčíte a dáte si radši čočku?
Podle zastánců „zdravého“ stravování se tělu lépe daří bez masa, masných výrobků, tuků, popřípadě i sýrů a vajec, odpůrci zase poukazují na přirozenou potřebu člověka jíst maso.
Jaká je tedy realita?
Člověk je od nepaměti všežravec. Už v době kamenné věděl, že stejně jako k životu potřebuje maso, nasytí ho i bobule a jiné dostupné potraviny. S masem, nebo bez masa? Postupem času se potraviny sice staly prakticky neomezeně dostupné, objevila se ale i řada civilizačních chorob.
To nahrává vegetariánům a veganům, kteří ze zásady odmítají vše živočišné. Zda je jejich strava tělu prospěšná, se ale neshodnou ani lékaři. Část tvrdí, že lidské tělo maso potřebuje, jiní požadují jíst alespoň mléčné výrobky. A další oponují, že se tělo bez masa obejde a stačí mu jen ovoce a zelenina, případně pečivo a pár dalších potravin. Shoda v tomto ohledu zkrátka nepanuje.
Kdy to funguje?
Odmítačům masa a všeho živočišného třeba nahrává, že právě vegani mají mnohem větší úspěchy při regulaci tělesné váhy, než lidé, kteří jedí rozmanitou stravu. Navíc se cítí po jídle méně nafouknutí, nejsou ani tolik unavení. Chuťové pohárky se sice bezmasé stravě brzy přizpůsobí, ale otázkou zůstávají zdravotní dopady. Lékaři už dříve prokázali, že třeba v případě dětí musí být kvůli jejich vývoji strava velmi pestrá. Jinak by mohli trpět vývojovými poruchami z nedostatku stopových prvků v jídle. A právě ty se do těla dostávají nejlépe v živočišné stravě, tedy v masu a mléku. Existuje i velké množství studií, které ukazují, že i ženy, které se vyhýbají potravinám živočišného původu, rodí menší děti, a jejich vývoj je zpomalen.
Veganství – bez vajec a mléka – škodí víc!
Větší rizika pro vegany
Ovšem větším rizikem je zejména veganská strava, která je přísnější než vegetariánská. Nepřipouští konzumaci jakýchkoliv živočišných výrobků, tudíž vegani nejí ani vejce a nepijí mléko.
Jejich strava proto neposkytuje dostatečné množství esenciálních aminokyselin, které jsou základními stavebními prvky bílkovin. Právě to může negativně ovlivnit vývoj, ale i pozdější zdravotní stav. Jiná, avšak nepříliš odlišná, je situace u dospělých lidí. Tady už není třeba řešit vývoj jako v případě dítěte, naopak ale naskakují méně či více závažné zdravotní problémy, a ty mohou v některých případech souviste právě se stravováním. Výzkumy a reakce lidí ukazují, že krátkodobé stravování veganským či vegetariánským způsobem může být pro tělo opravdu prospěšné a funguje na principu detoxu, v případě dlouhodobého vysazení masných a mléčných výrobků ale může představovat i značné riziko. Dlouhodobý nedostatek esenciálních aminokyselin, vápníku, železa a celé řady stopových prvků mohou mít negativní dopad na zdraví dospělého člověka. To ostatně potvrzuje případy lidí, kteří se po desítkách let veganské stravy rozhodli vrátit k masu. Donutil je k tomu právě „rozhozený“ zdravotní stav.
Maso: Ano nebo ne?
Obecně nelze říci, který způsob stravování je pro člověka ten nejzdravější. Neshodnou se na tom laici ani odborníci, avšak platí, že nic se nemá přehánět. A stejný extrém, jako jíst masné a tučné výrobky denně po dobu několika let, je nejíst je po stejnou dobu vůbec. Proto by měl každý, kdo zvažuje o změně svého životního stylu a přechodu na vegetariánskou či veganskou stravu, prodiskutovat tuto záležitost s výživovými poradci a lékařem. Každý metabolismus je odlišný a potřebuje jiné, pro tělo nezbytné látky v různém množství. Zatímco milovníci masa by však neměli zapomínat na potřebu vitamínů a dalších látek obsažených v luštěninách, ovoci a zelenině, vegetariáni a vegani by zase měli pamatovat na to, že i maso a mléčné výrobky obsahují prvky, které jsou pro tělo nezbytně potřebné a žádoucí.
.
