S tchyní se nakonec máme celkem rády

Když jsem se seznámila s mým současným mužem Radimem, měla jsem pocit, že mě potkalo největší štěstí. Dokud jsem nepoznala jeho všetečnou maminku Jitku…

Potkali jsme se před více než třiceti lety v univerzitní knihovně a okamžitě jsme se do sebe zamilovali. Radim byl okouzlující, příjemný a chytrý mladý muž se smyslem pro humor. Výborně jsme si spolu rozuměli ve všech ohledech.

Také vás může zajímat ...

Chodili jsme spolu na kulturní akce, ale protože měl stejně jako já rád sport, jezdili jsme i na výlety na kolech nebo vyráželi na turistické pochody do hor.

Seznámení s rodiči

Chodili jsme spolu asi tři měsíce a já byla šťastná jako nikdy v životě. Protože nám bylo jasné, že spolu chceme být i nadále, domluvili jsme se, že se vzájemně představíme rodičům. Zatímco seznámení s mými rodiči dopadlo na výbornou, tak návštěva u Radimovy maminky byla jedna velká pohroma.

Ničím jsem se jí nezavděčila

Jeho maminka Jitka ke mně mluvila, jako by mi bylo pět let, neustále mě opravovala a dávala mi rady a instrukce do života. A když pak po dvou měsících přišla k nám, protože jsme se s Radimem rozhodli společně pronajmout dvoupokojový byt, bylo to, jako když přišla kontrola.

Co chvíli měla nějaké připomínky. Skleničky nebyly dostatečně vyleštěné, polévka málo slaná, Radimova košile špatně vyžehlená. Problém byl, že si Radim neuměl dupnout a všechny připomínky své matky toleroval.

Kdykoli chtěla přijít, měla dveře otevřené, kdykoli zavolala, vedl s ní (klidně i hodinový) telefonát. Myslela jsem si, že se to časem zlepší, jenže se bohužel dostavila krize, kterou jsme nečekali…

Plány se změnily

Byli jsme spolu už dva roky, oba už jsme pracovali a plánovali jsme naši svatbu. Jenže dva měsíce před tím velkým dnem jsme oba přišli o práci a museli jsme si utáhnout opasky. Svatbu už jsme pochopitelně nerušili, ale bylo nám jasné, že se svatební cestou se můžeme rozloučit.

V tu chvíli přišla Radimova maminka Jitka s nabídkou – prý můžeme jet na svatební cestu do Tater k jejím přátelům, kteří tam mají rodinný penzion. Jediné ALE bylo, že ona tam pojede s námi, aby je navštívila.

Nejdřív jsem řekla rázné NE, jenže oba mě tak dlouho přesvědčovali a Jitka slibovala, že nám nechá maximální soukromí, až jsem nakonec kývla.

Buď, a nebo

Hned po příjezdu do Tater jsem však hořce litovala. Jitka nám byla neustále v patách a Radim jí samozřejmě neřekl ani „ň“. Vrcholem bylo, když si k nám přisedla ke stolu v restauraci, kde jsme měli objednáno romantické menu pro dva a šampaňské.

Naše svatební cesta pro mě byla poslední kapkou. Po návratu jsem řekla Radimovi, že buď se jeho maminka stáhne, nebo je konec. Radim si konečně dupl a nastavil hranice. Jitka si našla nového koníčka a koupila si psa. Nakonec byl spokojený úplně každý…

Marta N. (51), Zlín

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje chvilka pohody

Moje chvilka pohody je týdeník určený čtenářkám „pohodářkám“, které berou život s nadhledem, shovívavostí, humorem i pochopením. Na své si přijdou všechny, které zajímají osudy jiných žen i známých osobností. Na nové číslo se můžete těšit každý čtvrtek.

Komentáře

...