Slitovala se nade mnou socha Panny Marie?

Nikdy bych nevěřila, že dokáže energie uzdravovat. Na radu sousedky jsem se vypravila na místo, kde jsem překonala to nejhorší.

Žila jsem si spokojený život. O to horší byl pád, který přišel v podzimu mého života. Všechno začalo odchodem dcery do ciziny, a vzápětí na to zemřel můj syn. Není nic strašnějšího, než když matce zemře dítě. I když mu bylo padesát, přesto ta ztráta strašlivě bolela. Po té tragédii se začalo hroutit mé zdraví. Jistě to bylo následkem velkého smutku a psychického vypětí.

Také vás může zajímat ...

Objevila se rakovina. Zákeřně se šířila mým tělem. Na jakýkoliv operační zásah bylo pozdě. Cítila jsem, že slábnu den za dnem. Lékaři mi nedávali šanci. Dceři se narodilo dítě, a já jsem toužila vnuka vidět. Jenže to nebylo možné. Ona nebyla ve stavu absolvovat tak náročnou cestu a pro mě byl let do Španělska taky nemožný. Smiřovala jsem se s tím, že dceru a vnuka nikdy neuvidím.

Už jediná naděje

V té těžké chvíli mi poradila kamarádka. Na jižní Moravě prý existuje úžasné místo, které léčí. Na kopečku nad malým kostelíkem se prý nachází léčivá studánka, která by mi mohla pomoct. Vyrazila jsem do toho městečka. Místo bylo opravdu zvláštní.

Prošla jsem si tu cestu ke hřbitovu s kostelíkem úzkou alejí. Unavená jsem zůstala stát v tichém zamyšlení a modlitbě u sochy Panny Marie, kterou jsem míjela po cestě. Posadila jsem se u ní a poslouchala ptáky. Netuším, jak se to mohlo stát, ale najednou jsem v tom zamyšlení cítila příliv tepla. Odkud přicházelo? Netušila jsem.

Prohřívalo celé mé vyčerpané tělo, jako by jím procházely sluneční paprsky. Nevím, jak dlouho jsem tam seděla, ale když jsem se zvedala, cítila jsem se najednou plná síly. Už jsem dál nešla, ale obrátila se zpátky k domovu.

Užívala jsem si té chvíle, kdy mě nic nebolelo, a říkala si, jen počkej zítra, až tě to zase chytne!

Už věřím na zázraky

Lépe jsem spala a ráno začala popíjet své léčivé čaje a začala se také stravovat zdravěji, aniž bych se nutila. Úplně se mi změnily chutě. Pořád jsem čekala, kdy se to zhorší a přijde konec, který mi lékaři slibovali. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se u lékaře dozvěděla, že se šíření zhoubné nemoci zastavilo a můj stav se dokonce trochu lepší.

Tělo začalo bojovat a nemoc nakonec porazilo.

A tak jsem se nakonec přece jen dočkala své dcery a vnuka a musím to zaklepat, cítím se zatím celkem dobře!

Blanka (79), Praha

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...