Srovnáváte se s kamarádkou, kolegyní, sestrou, matkou, ale i se svou vlastní představou o svém ideálním já. Dělá to skoro každý, málokdo si to uvědomuje a přitom si tím dokáže velmi ublížit. Neustálé srovnávání je zabijákem jak všech vztahů, tak životní spokojenosti.
Když se srovnáváte, necítíte se moc dobře a negativně tak ovlivňujete celý svůj život. Existuje i přínosné srovnávání, které vás inspiruje a nějak rozvíjí. Například, když vidíte, jak kamarádce prospěla změna životního stylu.
Možná ji budete následovat. Jenže ve většině případů se lidé věnují spíše negativnímu srovnávání, které má mnoho podob.
Zabiják vašeho sebevědomí
Na druhém člověku si vyberete něco, co vás nadchne, co byste také chtěli mít nebo zvládat. A z nějakého důvodu usoudíte, že byste to mít či zvládat měli. A protože to tak není, začnete si myslet, jak jste úplně k ničemu.
Ještě častější a nebezpečnější je srovnávání s vlastní představou, jací si myslíte, že byste být měli. Tyto představy bývají nekritické a nereálné. A když se relita míjí s představou, je to sebezničující.
Cítíte se mizerně
Důsledky takového chování bývají nízké sebevědomí, strach se do něčeho pouštět, nejistota, nervozita, úzkost. Prostřednictvím srovnávání vnímáte jen své nedostatky a nedokonalost.
To jsou všechno sebedestruktivní stavy. Nakonec se dostanete do stavu rezignace, kdy si řeknete, že nic nemá cenu, veškerá snaha o cokoli nemá význam. Jak s tím přestat? Nejdříve je třeba si všímat a uvědomovat, kdy a v čem konkrétně se srovnáváte.
A jaké požadavky tím na sebe nakládáte. Začít pracovat na svém sebevědomí. Sepsat si vaše silné stránky, co na sobě máte rádi, co se vám líbí.
