Sršeň mě zachránil před zmijí

Zůstala jsem v kočárku chvíli bez dozoru. Za domem byla louka, které se říkalo Zmijí plácek. Kdyby matku neupozornil sršeň, asi bych tu dnes nebyla.

První velké drama v mém životě, ve kterém mi šlo o život, se odehrálo jen krátce poté, co si mě maminka přivezla z porodnice – do vesnického domku poblíž skal. A to hned během první chvíle, kdy mě maminka spustila z očí. Položila mě do kočárku a prvně dala spát na dvorek. Pendlovala mezi kamny, na kterých vařila, a oknem, aby věděla, že jsem v dokonalém bezpečí.

Nebylo tomu ale tak.

Kroužil, ale nezaútočil

Také vás může zajímat ...

Kde se vzal, tu se vzal, přilétl do kuchyně otevřeným oknem sršeň. Vybral si matku a neustále na ni dorážel. Nalétával ji do obličeje, ale nezaútočil. O sršních se říká, že to jsou poslové lesních duchů, sledují nás zpovzdálí a nic z našeho života jim neunikne. Nikdy na člověka nezaútočí, pokud k tomu nejsou vyprovokováni.

Tohle matka jako žena, který vyrůstala na vesnici, dobře věděla, a tak se jí chování této vosy turbo, jak jí s oblibou říkám, třebaže nemá s chováním dotěrných vos nic společného, zdálo být podezřelé. Se zaujetím sledovala sršní kroužení kolem, a ten zřejmě spokojen, že matka pochopila, přestal dorážet a zamířil zase ven. Matka běžela k oknu, aby viděla, kam poletí.

Sršeň neodletěl daleko, snesl se ke kočárku, ve kterém já spala, a začal kroužit kolem něj.

Matka zaostřila na mě a zhrozila se.

Plížila se nenápadně

Po peřince se cosi sunulo – pomalu, ale zcela nekompromisně k mému obličeji. „Pane bože!“ vykřikla matka z okna na celý dvorek a rozběhla se ke dveřím. Ten výkřik přilákal dědečka, který cosi kutal ve stodole. Ke kočárku doběhli společně každý z jiné strany. Dědeček nelenil, chytil zmiji za hlavu a vyhodil z kočárku ven.

Jak se ke mně dostala, a navíc tak rychle, že ji matka nestihla postřehnout, byla záhada. „Co kdyby tě kousla?“ ptali se všichni, když se dědečkův hrdinský čin začal šířit vesnicí jako lavina. „No,co!“ řekla děda klidně.

„Za svůj život jsem dostal tolik žihadel od včel a vos, že by mě nějaké zmijí kousnutí snad ani nebolelo!“ Maminka blahořečila nejen svému otci, ale také sršni, kterému vděčím za život.

Je to hmyz opředený velkým tajemstvím, a tato událost mi potvrdila, že bychom se k nim měli chovat s úctou a hlavně se jich nebát.

Alena S. (71), Jetřichovice.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...