Svému manželovi pomohla Zora Jandová překonat nejdrsnější období jeho života!

V kritických chvílích manželství přemýšlela, jestli jí stojí za to zůstat.

Život si s herečkou Zorou Jandovou (62) několikrát pohrál. Nespravedlivý a vynucený odchod z divadla ale bolel méně, než sedmiletý boj s manželovou těžkou psychickou nemocí!

Kdyby to záleželo na rodičích Zory Jandové (62), nestala by se herečkou, ale učitelkou. Ona sama proti tomu ani v dětství nic nenamítala, stát za katedrou bylo i jejím cílem. Odmaturovala na gymnáziu, ale nakonec nenastoupila na pedagogickou fakultu, nýbrž na DAMU. Učitelkou se ale rovněž stala, alespoň tedy v seriálu.

Také vás může zajímat ...

Bylo to v době, kdy tomuto typu pořadů vládl Jaroslav Dietl (+56) a první velký seriál Zory Jandové se jmenoval Okres na severu. Režíroval ho Evžen Sokolovský (+72). Ten herečku znal z DAMU, kde režíroval jedno představení.„Jednou na mě při natáčení křičel z režie přes mikrofon do studia nějakou připomínku,“ vzpomínala Zora.

„Já před celým štábem i kolegy stejně hlasitě odpověděla, že má pochopitelně pravdu, ale že nemusí křičet, protože se ho nebojím. Chvíli bylo hrobové ticho, všichni na place ztuhli, ale pak se ozval typický smích pana režiséra.

Byl to prima nezamindrákovaný chlap.“

Patří k ženám, jejichž půvab nestárne.

Po vyhazovu z Národního si poplakala!

S kariérou Zory to nejprve vypadalo skvěle, téměř pohádkově. Komu se podaří, aby si už v době studií zahrál v Národním divadle a hned takovou roli, jakou je Ofélie v Hamletovi. Do Zlaté kapličky se herci často propracovávají dlouhé roky, Zora tam hned nastoupila jako sólistka činohry. Jenže po několika letech tvrdě narazila, i když jí nejspíš muselo být jasné, že přijdou problémy.

Na rozdíl od mnoha jiných kolegů a kolegyň odmítla totiž vstoupit do strany. Měla k tomu své důvody, například i to, že otec se stal v 50.letech jednou z mnoha obětí režimu a jako vězeň pracoval v dolech. Zoře samozřejmě nedoporučoval, aby vyšla vládnoucí straně vstříc. Ne že by jí přímo ze dne na den z Národního divadla vyhodili, prostě jí jen neprodloužili smlouvu.

Byla to pro ni samozřejmě osobní a profesní tragédie a pár týdnů si poplakala. Určitou náplastí jí mohlo být, že byla vybrána jako moderátorka pro světovou výstavu EXPO v Montrealu. Zora měla i další problémy s režimem, konkrétně se Státní bezpečností. Několikrát totiž navštívila sídlo britského obchodního rady a tak ji podezřívali, že by mohla být špiónka.

Tajná policie se jí snažila přemluvit ke spolupráci. Naléhali na ni, ale nepodlehla a podařilo se jí této pasti vyhnout. O to větší šok zažila po listopadu 1989, když své jméno objevila v seznamech spolupracovníků StB.

Měla pak velké problémy vysvětlit, že je v tom skutečně nevinně.

V televizní pohádce Zlaté kapradí.

Několik šílených let

Svého životního partnera, skladatele a hudebníka Zdeňka Mertu (69) poznala Zora ještě před maturitou. Stál při ní v dobrém i zlém a v době, kdy ji estébáci telefonovali domů, aby ji konečně přemluvili, nebál se jim říct, že si bude stěžovat u předsedy vlády Lubomíra Štrougala (96). Zora měla se Zdeňkem dvě dcery a pěkný vztah. To se ale náhle začalo měnit.

Zdeněk začal být vyčerpaný, měl bolesti, ztrácel o všechno zájem. „Bylo to, jako kdyby si mě přestal všímat,“ popisovala Zora. „Myslela jsem si, že už mě nemá rád. Pak jsem ale zjistila, že třeba v polovině slova dokáže opustit nejen mě, ale i jiné lidi uprostřed sálu na plese.

Viděla jsem, že to není tak úplně namířené proti mně.“ Jednalo se o únavový syndrom, se kterým se svádí těžká a dlouhá bitva. Manželův stav se neustále zhoršoval, uvažoval prý dokonce o sebevraždě. V těch nejhorších chvílích, které prožíval, začal hrát stupnice na klavír, stále dokola, často i půl dne.

„Bylo to k zešílení, protože jsme bydleli ve starém domě, kde se ty zvuky rozléhaly,“ vzpomínala Zora. Zdeňka ale neopustila, přestože jí i tyto myšlenky vážně napadaly. Hledala důvody, proč by měla dál s manželem zůstávat. Nechtěla si nechat všechno líbit.

Tím hlavním důvodem nakonec byly děti.

Sedm let trpěla Zora spolu s manželem.

Dcera má sedm křestních jmen!

Zora otěhotněla poprvé už po svatbě, ale o miminko přišla. Dcerka Viktorka (28), která se narodila v roce 1991, proto byla, jak sama herečka řekla, doslova vymodlená. A druhá dcerka Ester (18), která se narodila o 10 let později, byla zase dítětem nečekaným. Po obou porodech prokázala Zora silnou vůli, co se týkalo návratu ke štíhlé postavě.

Během prvního těhotenství totiž přibrala 22 kilogramů, během druhého 20. „Celkem rychle se mi podařilo dostat se na původní váhu,“ popisovala herečka první případ. „Snad to bylo stresem, snad celkem dlouhým kojením. S Esterkou se kila navíc shazovala podstatně hůř.

V té době mi totiž bylo 42 let a to už se tělo začíná chovat úplně jinak.“ První dcerka dostala do vínku hodně dlouhé křestní jméno: Viktorie Mercedes Theodora Hana Jana Zuzana. Všichni jí ale říkají Viki. „Hodně jmen má po kmotrech a kmotřičkách,“ vysvětlovala Zora. „ Když jsem byla těhotná, chtěla jsem Theodoru podle dcery Boženy Němcové (+41).

Milovala jsem její dílo, čtení korespondence. Jenže před skoro čtyřiadvaceti lety to nebylo úplně obvyklé jméno. Trochu se vzpouzela Zdeňkova maminka. Muž dal v žertu protinávrh Theodory – Mercedes – s tím, že by to mohlo být jméno i pro chlapečka. Navíc to byla naše peruánská kamarádka.

Nakonec jsme došli k Viktorii, rodině se líbilo spojení s Viktoriinými vodopády, mně s Viktorčiným splavem.“

Dobové kostýmy jí opravdu sluší.

Skandál se dětí nedotkl

Tíživou dobu manželovy nemoci se nakonec podařilo dvojici překonat a Zdeněk se uzdravil. Manželství ale později ohrozila jiná záležitost. jeho nevěra, tedy hlavně spekulace o ní. Hodně se o tom psalo, ale Zora se k tomu postavila konstruktivně, jako ostatně k celému životu.

Zastává totiž názor, že podobné aférky, i kdyby na nich něco bylo, nemohou nadělat ve vyrovnaném vztahu obou partnerů příliš velké škody. Nejvíc starosti si dělala samozřejmě o dcerky, které byly v citlivém věku. Ty naštěstí viděly, že přes všechno, o čem píše bulvár, doma vládne pohoda.

„Když se paní učitelka ve škole ptala, jak si doma rodiče říkají mezi sebou, tak naše dcera prý odpověděla, že tatínek mamince říká Zorísku a maminka tatínkovi Myšáčku,“ uvedla herečka. „Kdyby to mezi námi nefungovalo, tak věřte, že by se to úplně nejdřív podepsalo na dětech.

Dětská duše je lakmusovým papírkem toho, co se doma ve skutečnosti děje.“

Úspěšné začátky herecké kariéry.

Nejlepší Evropanka v tai-či

Zora není zdaleka jen herečkou, zpěvačkou nebo hvězdou muzikálů. Vystudovala další dvě vysoké školy, má několik státnic. Hodně dobrá je v asijském bojovém umění. Učila se karate, sebeobranu, šermovala – a nejvíc ji nakonec zaujalo čínské tai-či. Díky tai-či se dostala i do Číny, tam ji ale potkalo menší dobrodružství.

Kvůli špatné domluvě přijela do jiného města, než kde se nacházel její učitel. „Nakonec z toho bylo nádherné improvizované čtrnáctidenní cestování, protože se ukázalo, že bych do správného místa nestačila z druhého konce Číny dorazit a ještě stihnout letadlo domů.“ Zora se zúčastnila i mistrovství světa v této disciplíně a skončila na krásném sedmém místě: ze všech Evropanek byla tou nejlepší!

Stala se i hvězdou bojového umění!

Dožije se vytoužených 150 let?

Nestárnoucí Zora Jandová o sobě prohlásila, že prý se chce dožít alespoň 150 let. Je to sice trochu nadsázka, ale kdo ví? „Třeba se ukáže, že bude rozumnější usnout třeba v pětadevadesáti, ještě se sama rozhodnu,“ prohlásila s nadhledem. A jaký je její návod na „elixír mládí“? „Berte život s humorem a radostí, tak jak přichází,“ řekla Zora.

„Je nutné neustále zaměstnávat svou mysl, učit se, zdokonalovat, nezávisle na věku.

Kontrolovat své myšlenky a nepřemýšlet o smrti nebo o nemocech.“

Má návod, jak si zachovat mládí.

Odpustila své kamarádce, která na ni donášela

Před časem se Zora rozhodla, že se podívá na spis, který o ní vedla Státní bezpečnost. Přitom zjistila, kdo o ní podával tajné policii informace. Byla to její velká kamarádka Valerie Zawadská (62), která měla krycí jméno Eva. Obě herečky se potom setkaly, aby si dávné záležitosti vysvětlily. „Už jsme to spolu probraly a myslím, že se jí ulevilo,“ konstatovala Zora.

„Je to definitivně za námi, vyčištěno a odpuštěno, tlustá čára.

Ulevilo se nám oběma.“

S Valerií už si všechno vyříkaly.
Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...