Můj kousek štěstí

Syn se rozhodl stát v noci stráž u mrtvé dívky

Náš Ríša byl bouřlivák, který měl jen samé bláznivé nápady. Tím nejšílenějším bylo vloupat se před pohřbem do márnice na hřbitově. Se svým synáčkem jsem si v životě hrozně užila. Ze strany tatínka si natáhl divoké geny.

Richard byl hodný kluk, velký srdcař, divoké geny svého otce však nezapřel. Rád popil a pak se pral. Měl takovou sílu, že se ho bála i přivolaná hlídka policie. Svého synáčka jsem tahala z průšvihů díky své všeobecné oblíbenosti. V dobách dospívání se stávalo pravidlem, že ve večerních hodinách před našim domem zastavilo policejní auto a já běžela nasednout. Jen já jsem totiž synovi domluvila. Všem se nám ulevilo, když se konečně zamiloval. Byla to láska jako trám, syn se najednou stal mírným beránkem, milujícím partnerem, láska je zkrátka mocná čarodějka. Svatba na sebe nedala dlouho čekat. Snacha byla princeznička z pohádky, kterou každý miloval.
Nepoznala jsem tak šťastný pár, jako byli ti dva. Ale jak se píše v antických bájích, když se mají dva lidé příliš rádi, bohové jim jejich štěstí závidí. Něco na tom nejspíš bude.

Vyrazil dveře

Nemoc udeřila mezi ty dva jako blesk. Synova krásná žena zemřela necelé tři měsíce po svatbě. Syn vyrazil do nejbližší hospody zapít žal. Všichni jsme se třásli hrůzou, co vyvede. Proto s ním pro jistotu vyrazil i můj manžel a nejlepší kamarád. Ale to bylo málo! V tichém truchlení jsem seděla dlouho do noci, až jsem na chvíli usnula. Ani jsem si nevšimla, kdy a jak manžel se synem přišli. Kolem druhé jsem se posadila s bušícím srdcem na posteli. Manžel vyspával vedle mě. Nechtěla jsem ho budit, a tak jsem se potichu vyplížila z ložnice. Pomalu jsem našlapovala po schodech k pokoji syna, abych se přesvědčila, že je v pořádku a spí. Ani jsem nerozsvítila. Do domu dopadalo oknem pouze světlo pouliční lampy.. Jako myška jsem pootevřela dveře do pokoje a tam se mi srdce zastavilo.

Leželi v obětí

Můj křik musela slyšet celá ulice. Manžel běžel po schodech a dokonce i zvonili sousedé, co se stalo. Dostala jsem se do takového šoku, že museli volat rychlou pomoc a několik dní jsem strávila na psychiatrii. Jaký pohled mě v pokoji syna čekal? Můj Ríša ležel na posteli v obětí se svou mrtvou ženou, která byla oblečená ve svatební šaty. Můj syn posílený alkoholem došel s otcem domů, tam ale nedokázal usnout. A tak se rozhodl. Došel si pro svou životní lásku na hřbitov, vyrazil dveře márnice, v náručí si donesl manželku domů a tam ji oblékl do svatebních šatů. Teprve potom spokojeně ulehl, objal svou mrtvou ženu a usnul jako dřevo.

Jarmila. (66), Žatecko.

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden