Moje chvilka pohody

Tajemná zpráva ho zachránila

Někde kolem nás existují tajemné síly dobra, které si najdou i nezvyklé cesty, jak nám pomáhat. Manželovi zachránil život text v knize.

Toho zimního dne jsem byla trochu nachlazená, a tak se na tradiční nedělní odpolední procházku vydal jenom můj manžel. Já jsem zůstala doma. Lehla jsem si na gauč, přikryla se dekou a pustila se do čtení knížky od jedné své oblíbené autorky. Nic jiného jsem na práci neměla. Syn a dcera u nás byli na návštěvě den předtím a na večeři jsem měla navařeno předem.

Text najednou nedával smysl

Poklidně jsem odpočívala na pohovce, četla jsem si milostný román, když jsem se najednou dostala k textu, který mi tam vůbec nepasoval. Příběh dvou lidí, kteří se seznamovali, byl najednou přerušen odstavcem, kde se psalo: „Václav náhle ztratil rovnováhu a padal dolů po svahu. Marně se snažil něčeho zachytit. To nejhorší ale přišlo dole, protože padl hlavou na kámen a ztratil vědomí. Z rány na hlavě mu začala téct krev. Jeho život byl v ohrožení.“

Bylo to manželovo jméno!

Dívala jsem se na ty řádky znovu a znovu a musela jsem se štípnout do ruky, jestli se mi to nezdá. Písmenka tam stále byla a sdělovala dál tutéž zprávu. O žádném Václavovi se předtím v ději autorka vůbec nezmiňovala. Jmenoval se tak ale můj manžel!

Šla jsem požádat souseda o pomoc

Vstala jsem a neklidně přecházela po pokoji. Tehdy ještě mobilní telefony nebyly, takže jsem ani neměla, jak manžela kontaktovat. Nakonec jsem celá rozrušená zašla za sousedem a poprosila jsem ho, jestli by nemohl jít se mnou manžela hledat. Neřekla jsem mu o té knize, vymyslela jsem si, že se Václav podezřele dlouho nevrací. Vypadala jsem natolik vyděšeně, že jsem nemusela souseda dlouho přemlouvat. Ochotně mě doprovodil.

Ležel pod svahem

Chodili jsme s manželem vždy po stejné trase, takže jsem se automaticky vydali hledat právě do těch míst. A zanedlouho jsme skutečně Václava našli ležet dole pod svahem, tak jak to bylo psáno v knize. Soused doběhl do vesnice a zavolal záchrannou službu. Přijela brzy, ale i tak mi minuty čekání připadaly nekonečné.

Byl v ohrožení života

Ukázalo se, že to bylo za pět minut dvanáct. Václav ztratil hodně krve, ale lékaři ho díky bohu zachránili. Když jsem se vrátila z nemocnice domů, rychle jsem vyhledala onu knížku. Těch několik vět o Václavovi v ní už nebylo! Dodnes netuším, jaký dobrý anděl způsobil, že jsem uprostřed četby dostala varování, ale budu mu za to nadosmrti vděčná!

Marcela O. (72), Plzeňsko

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden