Krásná a čarovná krajina jako z pohádky, to je Island. Najdete tu úžasné termální prameny, činné sopky a nezkrotnou přírodu.Islanďané mají duši poctivých dobrodruhů, jaké chce na dovolené potkat každý. Vyrazíte na konci léta tam, kde je slyšet dunění země? Budete-li mít kliku a do hlavního města Reykjaviku přiletíte večer, můžete zažít polární záři už cestou z letiště.
A je to vážně podivuhodný zážitek, kdy vám vlny podivuhodných barev tančí nad hlavou! Už hlavní město nabídne řadu pěkných míst, a to i když vynecháme termální bazény pod širým nebem, které fascinují všechny cizince bez rozdílu. Na výšinách kousek od letiště leží dominanta zvaná Perlan s krásnou vyhlídkou na město, která je – zásobníkem horké termální vody. Také je tu ale restaurace a malé městské muzeum a opodál malebný hřbitov.
Na východě města u silnice mířící „dovnitř“ ostrova leží malebný dřevěný skanzen Arbaer s dřevěnými domečky porostlými trávou. Od katedrál k vodopádům Dominantou Reykjaviku, kterou neradno pominout, je katedrála Dómkirkjan z 18. století a zcela moderní působivý dóm Halgrimskirkja.
Hrdě a seversky se tyčí betonový dóm Halgrimskirkja.
Ale islandská příroda volá!
Asi 70 km východně od Reykjviku tryská do výšky 30 metrů slavný maxigejzír Strokkur, obklopený teplými bublajícími jezírky, a nedaleko na řece Ölfusa nejpůsobivější islandský vodopád Gullfoss. Vodopádů jsou ovšem na Islandu stovky, zmiňme ještě Seljalandsfoss u jižního pobřeží a nedaleký Skógafoss, pod kterým se na planině stanuje. Poblíž sopky Hekla ve středu ostrova byste neměli minout čarokrásné obsidiánové pohoří z barevné horniny, ze kterého vyvěrají horké prameny, mísící se s chladnou vodou říček a jezer.
Nádherný Skógafoss. Chcete večer usínat s burácením padající vody kousek od stanu?
Jedeme za velrybami
Cesta na sever do přístavu Húsavik nabídne výhledy na štíty, mořské zálivy a lučiny, přístav sám pak fascinující výlet lodí za velrybami. Posádka vám ochotně vysvětlí, zda vidíte vorvaně, plejtváka či keporkaka. Až se vzpamatujete, vyrazte na výlet k sopečnému kráteru Hverfjall (ten pouze slabě dýmá) nebo k aktivním bahenním sopkám Námafjal a Krafla – ovšem s průvodcem, který dobře vědí, co si dovolit. Přírodních úkazů je samoskou na ostrově mnohem víc, ale cestou zpátky k Reykjaviku neopomeňte Almanagjá, tektonickou puklinu, která jinak vede dnem Atlantiku a zde vystupuje na povrch. Tady se od sebe vzdalují tektonické desky Evropy a Ameriky. A vy se tudy můžete projít.
Húsavík živí svými úlovky rybáři, kteří vás rádi vezmou za velrybami.
Jací jsou Islanďané?
Navzdory pověsti chladných blond seveřanů je pravdivá pouze ta světlovlasost, Islanďané jsou potomky Vikingů a Keltů. Islanďané jsou poměrně uzavření, nicméně velmi zdvořilí, a pokud je lépe poznáte, také velmi přátelští. Mají dost specifický smysl pro humor s prvky černého humoru a ironie. Mezi jejich oblíbené knihy patří Haškův Švejk. Často pořádají večeře pro přátele nebo je pozvou jen tak na kafe a koláč. Při jídle proberou veškeré novinky ze života – kdo, kdy, kde a jak. A veškerá rezervovanost padá v pátek odpoledne, kdy se reykjavické bary v ulicích Laugavegur a Hverfisgata zaplní pijáky, mezi nimiž můžete potkat třeba ministra financí nebo zpěvačku Björk. Hodně se pije islandská pálenka Brennivín, destilovaná z brambor a kmínu. Zajídá se kostičkami z masa žraloka grónského, které je zasyrova jedovaté, musí se fermentovat a půl roku kvasit pod zemí. Jé, to vám bude špatně.
Krásně špatně!
Islandská pálenka Brennivín.
