Občas se to stane každé z nás. Z výchovného důvodu použijeme vůči partnerovi významné mlčení. Jenže urážení se v kombinaci s trucováním vůbec nikam nevede.
Je to pouhý psychologický nátlak a manipulace. Žena se urazí kvůli partnerovu chování či slovům, nebo proto, že si jí málo všímá. Okamžitě ho pak ztrestá odtažitým chováním a mrazivým jednáním. A myslí si, že mu tak jasně dala najevo, co se jí nelíbí a s čím je nespokojená. Jestliže však mlčení partnerovi neobjasní vaši příčinu, proč se cítíte ukřivděná, míjí se účinkem. Ba naopak se stává zdrojem stresu, neporozumění a odcizení i do budoucna.
Je to cesta do pekel
Když žena hodlá partnera k něčemu přinutit ostentativním mlčením, musí hrát své divadýlko důvěryhodně. Sama se musí utvrzovat ve stavu ublíženosti, být nakvašená, nesmát se ani se navenek nijak nebavit.
Takové dusno je ale pro dobrý vztah úplný hrob. Vaše mlčení muž nechápe. Pak následují z jeho strany pokusy zjistit příčinu. No a to už vede ke sporům, hádkám a celkové rodinné nepohodě. Čím je delší tichá domácnost, tím je muž v situaci dezorientovanější.
Nechápe, co se stalo, co se vás dotklo, proto to nemůže nijak napravit. A v tiché domácnosti se to bohužel nedozví.
Nafouklá bublina
Možná zpočátku šlo o úplnou malichernost, ta se ale časem nafukuje do obřích rozměrů a vy najednou na svém protějšku už nevidíte nic dobrého. Zeptejte se proto sama sebe, oč vám vlastně jde.
Čeho chcete tímto chováním skutečně dosáhnout Za co ho trestáte? Ví to vůbec? Většina žen totiž mylně předpokládá, že manželovi dala jasně najevo svou uražeností, že udělal něco špatně. A co, to přece musí pochopit.
Jenže vy jste mu to neřekla. Snažíte se ho převychovat, ale on možná neví, co měl udělat jinak. Je to začarovaný kruh. Ven se z něho dostanete jedině přerušením svého mlčení. Ustupte ze své pozice a v klidu si promluvte.
Hledejte kompromis a ne vyhrocené situace. Ty váš vztah dříve nebo později potopí.
