V baletní přípravce se kdysi Taťjana Medvecká dozvěděla zprávu, která ji šokovala!

„Vzpomínám si, jak ležím na břiše, s nikým nekomunikuji a jen usedavě pláču, že nebudu baletkou.“

V dětství míváme různé sny a představy o svém budoucím životě. Pro herečku Taťjánu Medveckou (66) se ten její zbortil hodně brzy. Přála si být baletkou, ale dostala od života už tenkrát tvrdou ránu!

Kdysi dávno se na jedné taneční zábavě v pražském Obecním domě potkali muž a žena. Zaujali jeden druhého a s překvapením zjistili, že oba pocházejí ze Slovenska.

Také vás může zajímat ...

Měli už něco přes třicet let z jiskry, která mezi nimi přeskočila, byla nakonec svatba – a dcera Taťjana (66). Protože rodiče už v Praze zůstali, narodila se v porodnici v Bubenči. A česky se učila už odmalička.

Uzavřela se do sebe a plakala!

Taťjana si strašně moc přála stát se baletkou nebo tanečnicí. Už v předškolním věku snila o tom, jak jednou bude tančit třeba sólo v Labutím jezeře. Veřejné vystoupení si vyzkoušela už v pěti letech, v dejvické sokolovně. Nalíčili jí tam tehdy prý tak, že se v zrcadle nemohla poznat.

Rodiče ji pak přihlásili do baletní přípravky Národního divadla. A tam přišel krutý šok. Malé Taťjaně řekli, že pro tancování nemá postavu. Necitlivě zdůraznili, že má i moc velký zadek.

Ve vzpomínkách na celý život jí pak utkvělo, jak po tomhle životním podrazu ležela na břiše, odmítala s kýmkoliv mluvit a jen plakala nad svým zhrouceným snem. Musela si tedy vybrat jinou životní dráhu. Výběrem herectví potěšila maminku a babičku, které vždy toužily po kariéře v divadle, ale neměly tu možnost.

Nejdelší tři týdny v životě

Velké komplexy měla Taťjana z brýlí, které musela nosit. „V té době nebyly módním doplňkem, naopak pořádným handicapem,“ vzpomínala na to, jak tehdejší obroučky příliš krásy dívkám nedodávaly. Řešení viděla v kontaktních čočkách.

Když jí je optik zkoušel vložit do očí, tak z toho prý byla natolik vynervovaná, že mu tam v prodejně omdlela. Naštěstí si na ně zvykla a mindrák byl pryč. Už během studia na gymnáziu si Taťjana uměla přivydělat peníze.

Pracovala jako průvodkyně na Pražském hradě, kam tehdy jezdili hlavně Rusové. Chodila i na další brigády: prodávala Večerní Prahu, česala jahody, trhala ředkvičky. „A když jsem byla poprvé na chmelu, usilovně jsem trhala i ty šištičky,“ popisovala.

„Tu práci jsem ale bytostně nenáviděla, byly to nejdelší tři týdny v mém životě!“ Po gymnáziu následovala DAMU, kde se v posledním ročníku seznámila i se svým budoucím manželem, scenáristou Jiřím Dufkem (70).

Líbila se jí jeho plachost a nesmělost. Vzali se po pětiletém chození a Taťjana oceňovala i partnerovy připomínky ke svým hereckým výkonům. Manželství jim vydrželo dodnes. Postupně se jim narodily dvě dcery.

Za co se stydí a čemu fandí

Jedinou temnou skvrnu na svém životě vidí sympatická herečka v jistém kroku ze své minulosti. Nedokázala čelit nátlaku a nechala se přemluvit, aby za minulého režimu vstoupila do strany.

Už ve chvíli, kdy za ní přišli ve škole, aby si prý „uvědomila, na které straně světa stojí“, cítila Taťjana, že nebude mít sílu říct ne. Doma se na ni za to nezlobili, přestože tatínek byl kvůli politice odstaven od práce, kterou měl rád.

Řekli jí jenom, že pokud to neudělá, režim by jí zničil život stejně, jako to udělal jim. Jako ve všem, tak i v angažovanosti se Taťjana snažila dělat věci co nejlépe. Později se za svůj krok styděla a říkala, že si tehdy udělala na duši „slušný uzel“.

Za co se naopak nestydí, i když to u ženy není obvyklé, je její vášeň pro fotbal. Ten skutečně miluje a velké zápasy, jako třeba ty v Lize mistrů, si nikdy nenechává utéct. Jejich atmosféra jí dokáže dojmout až k slzám.

Nepřišlo to až s věkem, tuhle vášeň pobrala od tatínka. Má na to jednu výraznou vzpomínku: otec jí vzal v deseti letech na pražský Strahov, kde hrála československá reprezentace proti Maďarsku. A Taťjana fandila tak mocně, až na nějakou dobu přišla o hlas!

Dcery byly sice hodné, ale maminku prý radši zapíraly!

V jednom nedávném rozhovoru Taťjana ocenila, jak byly obě dvě hodné, chytré, poslušné a dobře se učily. Moc dobře ale nenesly, že mají maminku známou herečku, dokonce ji prý před kamarádkami zapíraly.

Herečka líčila, jak starší dcera byla v dětství v lázních po operaci slepého střeva. Učitelka tam prý prozradila ostatním dívkám, kdo je její maminka. V tu chvíli prý neměla jedinou kamarádku. Mladší dcera tu příhodu tehdy dorazila výrokem: „ Kdybys aspoň byla tak populární jako Ivana Chýlková (56)! “

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...