Můj čas na kafíčko

V jediný týden jsem zažila nejkrásnější i nejhorší chvíle života!

Bydlení jsme vyřešili tak, že jsem svůj byt prodala a přistěhovala se k Radkovi.

Stačilo několik dnů a z mého velkého štěstí se stala smutná ztráta.

Osud si někdy dokáže pořádně pohrát. Poznala jsem to předloni, kdy se mi v průběhu několika dnů přihodily dvě osudové věci. Ta první byla krásná a příjemná. Ta druhá hrozná a nenávratná.

Nový byt po rozvodu

Rozvedla jsem se v sedmačtyřiceti letech. Nehodlala jsem už dále snášet manželovu citovou chladnost a to, že dával přednost svým zájmům a kamarádům. Schválně jsem počkala, až naše dcera odmaturuje a potom jsem podala žádost o rozvod. Manžel se nijak zvlášť nebránil. Problémem bylo, jak vyřešit bytovou situaci. Nakonec jsme byt, který jsme kdysi pořídili společně, prodali a koupili si dva menší, s tím, že dcera v tu dobu odjela studovat do zahraničí. Oba nové byty byly dostatečně velké na to, aby mohla u mě nebo u mého exmanžela nějaký čas přebývat. Nakonec to ani nebylo nutné. V cizině si dcera našla přítele a domů už skoro vůbec nejezdila. Já jsem se po rozvodu nejprve soustředila na práci, ale po nějaké době mi začalo být smutno. Nechtěla jsem hledat partnera za každou cenu a měla jsem po svých manželských zkušenostech přece jenom nějaké požadavky a nároky. Setkala jsem se s pár lidmi ze seznamek na internetu, ale nikdo z nich mě nezaujal natolik, abych kvůli němu chtěla měnit svůj život. A pak přišlo jedno náhodné setkání, které mi změnilo život.

Cítila jsem se mladší

Radek byl známý jedné mojí kamarádky. Kdysi se také rozvedl, nějaký čas žil v zahraničí a nyní se vrátil zpátky. Jiskra přeskočila hned při prvním setkání a byla oboustranná. Vyměnili jsme si telefonní čísla a za pár dní se konalo první regulérní rande. Společně jsme pak oslavili moje padesátiny a Radkovy narozeniny – bylo mu o pět let více, ale narodil se ve stejném měsíci, jen pár dnů po mém datu. Začalo opravdu šťastné období mého života, kdy jsem se na každé další setkání s Radkem těšila víc a víc. Jezdili jsme na výlety, prožívali spoustu věcí, vůbec jsem si nepřipadala jako žena, která má pomalu před sebou podzim života. Cítila jsem se, jako bych opravdu omládla o spoustu let. Vedle Radka to nebylo zase tak těžké. Postupně přišla na řadu důležitá otázka: zda chceme strávit další roky společně. Ani z jedné strany to nebyla příliš složitá odpověď. Zbývalo vyřešit jedinou věc: kde budeme bydlet. Radek měl větší byt, proto jsme se dohodli, že já svůj byt prodám a nastěhuji se k němu. V den, kdy to můj nový přítel navrhl, mě požádal o ruku. Vyvedl mě tím z míry, ale samozřejmě jsem řekla ano.

Nenapravitelná katastrofa

Ještě před svatbou jsem se k Radkovi přestěhovala i se všemi věcmi. Na svůj byt už jsem měla zájemce a den před obřadem proběhla celá transakce. Svoji druhou svatbu jsem pak prožila jako nejšťastnější den svého života. V té chvíli jsem netušila, že moje radost potrvá jen chvíli. S Radkem jsme odjeli na svatební cestu na Slovensko. Třetí den našeho pobytu nás tam zastihl hrozný telefonát. V domě, kde jsme nyní s Radkem bydleli, vypukl velký požár, přímo v bytě o poschodí pod námi. Škody byly katastrofální. Ihned jsme se sbalili a jeli zpátky. Skoro celou cestu jsem střídavě brečela a dělala si naději, že následky snad nebudou tak hrozné. Bylo to ale ještě horší, než jsem si představovala v těch nejstrašnějších snech. Celý byt byl kompletně zničený, všechny moje věci, které jsem neměla s sebou, byly definitivně pryč. Co nespálil požár, to dokončila voda z hasičských stříkaček. Po nejkrásnějším životním zážitku tak rychle přišel ten nejhorší, ze kterého jsem se dodnes pořádně nevzpamatovala. Radek byl pojištěný a já měla peníze za svůj prodaný byt, takže nás to finančně nezasáhlo, ale ten pocit, že jsme přišli o domov, v nás zůstává ještě dnes, kdy vyhořelý byt prošel rekonstrukcí.

Věra Z. (52), Ostrava

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden