V rodném Slovensku by býval Marián Labuda svoji nejslavnější roli nikdy nedostal!

Nejtěžší chvíle prožil před 12 lety, kdy srazil na dálnici dvě ženy

Herec Marián Labuda (73) je už dlouhá léta oblíbený stejně u nás jako na Slovensku.

Nejslavnější rolí Mariána Labudy je řidič Pávek z kultovní komedie Vesničko má středisková. Dodnes si ho díky ní připomínají diváci všech generací a on sám je rád, že tu roli kdysi dostal – i když ho prý původně Zdeněk Svěrák (81) obsadit nechtěl. Řidiče si totiž každý představoval jako urostlého chlapa.

„Budu do smrti vděčný Jirkovi Menzelovi (79), že si na mě vzpomněl a věřil mi,“ konstatoval herec. „Protože to by snad nikoho jiného nenapadlo, aby vzorem pro mladého štíhlého závozníka byl jeho malý tlustý, podsaditý šéf! To je neobvyklé, protože se všichni chceme spíš podobat nějakým svalnatým idolům. Řekl bych, že není moc chlapců, kteří by si říkali: Kdybych tak vypadal jako Labuda, to bych měl štěstí!“ Dobře ví, že na Slovensku by takovou roli nedostal, protože tam se na hrdiny dívají tradičně a zavalitého člověka by jeho závozník nemohl obdivovat.

V úspěšném filmu Anděl Páně.

Byl by určitě i dobrým farářem!

Také vás může zajímat ...

Ze své postavy ale nikdy neměl Marián zvláštní komplexy. Uvědomoval si sice, že dívky a mladé ženy dávají přednost mužům, kteří jsou vyšší postavy, měl ale své metody, jak je okouzlit. Jak přiznal, musel se naučit mluvit. To mu vždycky šlo. Určitě by býval zvládl i povolání, které ho zaujalo už v pěti letech, a sice faráře.

Chodil pravidelně s maminkou do kostela a hrozně obdivoval pana faráře v kazatelně. „Tehdy jsem ještě moc nevnímal obsah toho, co říká, ale líbilo se mi, jak měl mocný hlas, jak hromoval,“ vzpomínal. „Fascinovalo mě, jak na ty lidi křičí, vyčítá jim jejich hříchy a nikdo ani nedutá. Toho jsem chtěl taky dosáhnout. A vlastně se mi to povedlo, v herectví to funguje podobně.

Nestává se, když stojíte na jevišti, že by někdo z diváků vykřikoval: To ne, tak to nebylo!“ Herectví, které si Marián vybral, se mamince moc nelíbilo, tím spíš, když se od známého, šéfa opery Slovenského národního divadla dozvěděla, že je to tam vlastně semeniště neřesti. Marián si ale prosadil svou a uspěl i u komise při zkouškách.

Tu oklamal zfalšovaným údajem o výšce svého otce – chtěl tím vzbudit dojem, že ještě poroste.

Také jeho syn se vydal na hereckou dráhu.

Co ho nejvíc trápí na stárnutí?

Manželku poznal díky svému herectví, které ji okouzlilo. Je s ní půl století a nedokáže si bez ní představit svůj život.

„Když je moje žena doma, jde mi na nervy,“ přiznal v jednom rozhovoru, „ale když je pryč, tak mi prostě chybí.“ Podle svých slov ji vděčí za to, že celou tu dobu vydržela s ním i s jeho excesy, které někdy má – že neposlouchala řeči lidí, kteří jí hned hlásili a telefonovali, když ho někde viděli. „Neustále mě někdo kontroloval a žaloval na mě.

Děkuji jí, že to všechno vydržela a nebrala vážně.“ Mladší syn, který nese otcovo jméno, se dal také na herectví. Mariána trápilo, že je dost flegmatický, ani školu si nechtěl vybrat, tak mu nakonec doporučil konzervatoř. „On se u přijímaček tak třásl, že mu zkoušející musel přinést sklenku vody, aby se uklidnil,“ vyprávěl.

„No ale dostal se tam a asi po dvou letech mi přišel říct, že jsem mu dobře poradil, že se mu na té škole velmi líbí.“ Rodina při něm stála i v jeho těžké a osudové chvíli na konci roku 2005. Jednoho listopadového dne totiž na dálnici D 1 nikoliv vlastní vinou srazil dvě ženy, které stály po své nehodě na nesprávném místě. Tížilo ho to, ale ví, že průběh nehody nemohl ovlivnit.

S přicházejícím stářím má jedinou obavu, že s věkem ztratí svoji schopnost být mistrem slova a ztratí schopnost pamatovat si texty. „Každý má nějaké zlé sny,“ konstatoval, „a mně se často zdá hrůzostrašný sen, že se dostanu před boží soud a tam mi bůh říká: No tak, Labudo, jestli se chceš dostat do nebe, musíš nám tu teď přeříkat všechny texty, co ses za celý život naučil!

V tu chvíli se budím zpocený, zadýchaný, no prostě hotový!“

Otík a Pávek, nesmrtelná dvojice.

V rodné vesnici mu začali nadávat!

Marián Labuda pochází ze slovenské vesnice jménem Hontianské Nemce. Měl to tam jako své rodiště rád, ale začátkem 90. let bohužel zjistil, že se vztah vesničanů k němu změnil. Mohly za to především jeho názory. „Byl jsem pro společný stát s Čechy, nebrojil jsem proti Maďarům, a tak mi krajané začali dávat najevo, že jsem odrodilec,“ uvedl.

Dokonce mu prý kamarád říkal, že je cizák, Žid, i když spolu ministrovali v kostele – prý připlul v košíku po řece ze židovské rodiny!

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...