Ve staré knize jsem našla rodinný poklad

Dědil se z pokolení na pokolení. Babička si ale vzala tajemství do hrobu. Po letech jsem našla něčí překvapivé poznámky ve staré knize.

Když se moje maminka vdávala, přivezli na svatební hostinu příbuzní z Veselí nad Cidlinou ořechový dort, který pekla babička.Dlouhá léta jsem o tomhle cukrářském divu slýchala. Byl to takový rodinný recept, který držela babička v tajnosti s tím, že je stále dost času na to ho prozradit. Velmi si na něm zakládala. Zemřela však nečekaně a rodinný recept si vzala sebou.

Také vás může zajímat ...

Od té doby jej nikdo nedokázal udělat takový, jako to uměla ona. Vždycky to byla jen taková kuchařská fantazie.

Věděli jsme pouze, že k jeho výrobě jsou zapotřebí nějaké americké ořechy a ještě mnohé další ingredience, které se v Čechách v té době stěží sháněly, a že se nepeče, ale dělá za studena.

Hledala jsem marně

Když jsem se já vdala, a na mé svatební hostině tento rodinný šperk chyběl, začala jsem se o dort zajímat. Doslova mi ležel v hlavě. Rozhodla jsem se, že ten recept musím stůj co stůj v nějaké knize najít.A tak jsem rozjela své detektivní pátrání, které trvalo mnoho let a stal se z něho můj koníček.

V místě každé dovolené, kde jsem objevila antikvariát, jsem se sháněla po starých kuchařkách a hlavně po všelijakých cukrářských knihách.Díky tomu mám dnes krásnou sbírku zajímavých starých kuchařek, a oslňuji tím návštěvy i známé. V nich je všechno – až na náš rodinný recept.

Nikde jsme nenarazila na onen bájný dort, který se v naší rodině stal posedlostí.

Byl to dar pro manžela

Až jednou v létě jsme se vraceli z Krkonoš a v Trutnově jsme se zastavili na šálek kávy. Pochopitelně jsem ve městě objevila antikvariát. A v něm měli doslova poklady. Protože ale bylo studené a deštivé léto, sedávali jsme během dovolené až příliš často v horské boudě a tím pádem také více utratili.Svou vášeň pro knihy jsem musela krotit.

Rozmýšlela jsem se tedy mezi vídeňskou kuchařkou vytištěnou ještě za Rakouska a mezi krásně vázanou verneovkou, vydanou v roce 1924. Nakonec jsem se rozhodla pro ni, protože můj manžel tyhle staré verneovky sbíral a já si pomyslela, že to bude hezký dárek k Vánocům.Moc jsem si ji neprohlížela, protože jsem nechtěla, aby jí manžel zaregistroval.

Vypadl lísteček

Doma jsem se k ní dostala až někdy těsně před svátky. Když jsem se jí chystala zabalit do vánočního papíru, poprvé od léta jsem v ní začala listovat.Najednou na mě vypadl zažloutlý papírek. Se zájmem jsem se začetla. K mému překvapení na něm byl napsaný recept na ořechový dort. Je to snad ten, který léta hledám?

Nelenila jsem a běžela nakupovat – paraořechy, marcipán a pistácie.Dort jsem udělala mamince pod stromeček a čekala, co bude… při prvním ochutnání se maminčina tvář rozzářila. Byl to on! A tak jsem ho konečně mohla ochutnat i já. Náš slavný rodinný recept! Maminka dodnes tvrdí, že to byl její nejkrásnější dárek.Mému manželovi a dětem ten dort sice nic moc neříkal, ale maminka je šťastná.

Připadá ji stejně báječný jako na její svatební hostině.

Libuše (42), Olomouc .

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...