Vladimír Kratina – Dětství strávil ve vlaku

K divadlu se dal kvůli lásce k ženě, ale rozešli se, hned jak nastoupil na DAMU. První žena mu utekla, s druhou je dodnes.

Vyrůstal v idylickém koutě naší země: v Městečku u Křivoklátu. Maminka byla dcerou výpravčího, který byl po válce přidělen na stanici právě do Městečka. Tam se rodiče seznámili. „Tatínek byl mašinfíra, takže od fochu. Jezdil trať Rakovník–Beroun s parní mašinkou, v níž mě, když jsem byl kluk, vozil,“ vypráví herec.

Také vás může zajímat ...

„Musel jsem se vždycky schovávat, aby mě ve stanicích neviděli, protože to bylo zakázaný. Se svým topičem Vencou Švarcem si, když projížděli kolem Městečka, vyhazovali valouny kvalitního hnědého uhlí z tendru k trati, a když pak šli z práce, sbírali si ho domů do kamen.

Taky jsem ale lítal s klukama po kopcích, prakem jsme stříleli bažanty – nikdy jsme žádného netrefili – a své dětství jsem si náramně užíval.“

Umělecké geny

Do Prahy jezdil za tetou z Vršovic, která se provdala za inženýra. K divadlu lnul jeho strýc Bohdan, který hrál i ve filmu Plavecký mariáš, přes brněnské a olomoucké divadlo dospěl dokonce do pražského Divadla za branou, jenže v roce 1968 emigroval do Německa. Do Ostravy se rodina dostala zvláštní cestou.

„Naši bydleli v pronajatém baráčku, ve dvou místnostech, neměli teplou vodu, záchod byl nad hnojištěm, suchej, žádnej luxus,“ vzpomíná Vladimír Kratina. „A babička jako tchyně měla řeči. Jak ta její Irenka, tedy moje maminka, oproti jejímu bratrovi dopadla. V té době začínala elektrifikace a jednou dělali v Městečku nábor na elektrickou trakci.

Tak si táta udělal kurzy a dostal místo v Ostravě. Takže jsme byli, já a mladší brácha Tomáš, rodiči zavlečeni do Ostravy.“ Nebylo to šťastné rozhodnutí. Tatínkovi se tolik stýskalo po nádherných křivoklátských lesích, že do dvou let zemřel, vypadalo to, že steskem. V Ostravě dostali komfortní třípokojový byt s koupelnou a splachovacím záchodem, ale otce jim to nevrátilo.

„Jsem Středočech kalený Ostravou,“ říkává o sobě Kratina. Jako školák a později student psal básně, hrál na kytaru, působil v bigbítové kapele, kde hrál podle potřeby na basu nebo na bicí. O slovo se zkrátka hlásily umělecké geny po strýci z matčiny strany. Jen tanec ho příliš nezaujal, chodil takzvaně za taneční: „Každý čtvrtek jsem si na sebe doma vzal oblek a do tašky džíny a tričko.

Venku jsem se převlékl a šel s kamarády do hospody U Lva.“ Vysvědčení na základní škole pokaždé ozdobilo vyznamenání. Na střední už to bylo horší, budoucí herec válčil s matematikou, fyzikou, chemií. V posledním ročníku dokonce z fyziky propadl, dělal opravnou zkoušku a maturoval až na podzim.

Zůstal pak v Ostravě a rozhodl se, že se vyučí komunálním fotografem.

Za láskou

Pak ovšem přišla velká láska. „Šla studovat ekonomku do Prahy. Celý rok jsem za ní každých čtrnáct dní do Prahy jezdil a ona zas za mnou do Ostravy. Bydlela na Jarově, na kolejích plných holek. Lezl jsem tam tajně oknem a čural do lahví od mlíka. Nemohl jsem na chodbu, aby mě nenachytali.

Takže to bylo takové nešikovné a my jsme hledali nějakou školu v Praze, na kterou by mne vzali.“ V seznamu našli DAMU, kam Vladimíra Kratinu skutečně přijali. S dívkou, kvůli které tohle všechno podstoupil, se ale vzápětí rozešel. Školu však skutečně úspěšně dokončil.

Drsné a statné chlapy ztvárňoval v následujících letech v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, později v pražské Ypsilonce anebo v Činoherním klubu. Podobné role dostával ve filmech, viděli jsme ho třeba v Křehkých vztazích či Prázdninách pro psa, také v televizních seriálech Letiště, Expozitura, Soukromé pasti.

V roce 1972 byl obviněn z výtržnictví, při němž měl během májových oslav údajně strhnout z budovy divadelního studia DAMU rudou vlajku. Ve skutečnosti ji pouze sebral z chodníku, kam ji srazila bouřka. Policisté jej však okamžitě zatkli a odvezli do ruzyňské vazební věznice.

Tam mladík strávil několik týdnů ve vazbě a zde s ním rozhodně nejednali v rukavičkách.

S nadhledem

Za výtržnictví mu hrozilo až osmnáct měsíců vězení nepodmíněně a také jeho herecká kariera byla vážně ohrožena. Pomohl mu mimo jiné herec a pedagog Ota Sklenčka (†72), který se za něho zaručil. První ženou Kratiny byla loutkoherečka Simona Součková, která po rozvodu i s dcerou emigrovala do Francie. Podruhé se oženil se zdravotní sestrou Jitkou a narodily se jim Dominika (27) a Sofie (16).

„Nejsem šíleně ambiciózní,“ říká vysoký herec. „Vždycky jsem říkal, že chorobně ambiciózní a ctižádostiví jsou mrňousové. My velký lidi máme nadhled.“ Je kupodivu dvojnásobným dědečkem. Vnoučátko mu porodila jak dcera, která žije ve Francii, tak i Dominika. Herec se netají radostí, moc si přál být dědečkem, ale z úplně malých miminek má strach.

„Dědeček holt nastoupí později, myslím tak ve dvou letech, až děti začnou trochu brát rozum,“ uvažuje herec, kdy se začne podílet na péči o nejmladší generaci rodu Kratinů.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...