Vnučka je už konečně šťastná

Už jsem se nemohla dívat, jak dcera ničí moji jedinou vnučku. Cpala ji od rána do večera a neviděla, jak je kvůli své tloušťce nešťastná.

Byla jsem naprosto šťastná, když se vnučka Kamilka narodila. Krásnější miminko jsem snad nikdy neviděla! Samozřejmě, že tohle říká asi každá šťastná babička. Já ale byla přesvědčená, že nepřeháním. Kamilka měla krásné modré oči a plavé vlásky, trochu do rezava.

Také vás může zajímat ...

Časem se jí udělaly na nosíku pihy, které dělaly její obličej ještě krásnějším, než si člověk mohl představit. Milá holčička, co se pořád usmívala. Plakala jen výjimečně a nikdy nezlobila.

Dcera vnučku rozmazlovala

Moje dcera ji měla pozdě a za svobodna. O otci mi nikdy nic neprozradila a já se časem přestala vyptávat. Za narození dcery ale zaplatila dost vysokou cenu. Přišla o práci a také zdravotně na tom nebyla nejlépe.

Komplikace při porodu ji nakonec přivedly až do invalidního důchodu. A to asi bylo to nejhorší, co se mohlo mojí milované vnučce stát. Zpočátku jsem to viděla opačně a říkala si, že se alespoň může dcera holčičce věnovat.

Peněz měla málo, ale já jim ráda vypomohla. Vždyť už jsem na tom světě nikoho jiného neměla! Manžel mi umřel už dávno a já si za něho nikdy nikoho nehledala. Dceru jsem vychovala sama a byla na ni přísná.

Bála jsem se, aby se z ní nestal takový ten rozmazlený jedináček. A tak jsem s ní sportovala a nijak ji nešetřila. Musela doma pomáhat a později i přispívat z brigád na svoje životní potřeby. Myslím, že z ní vyrostla samostatná a schopná ženská.

O to větší bylo moje překvapení, když jsem pozorovala, jak se chová ona sama ke své dceři, mojí vnučce. Úplně strašně ji rozmazlovala!

Byla krásná ale tlustá

Obskakovala ji, jako by byla nemocná, či co. Ve všem jí vyhověla, nic nezakázala. Nehorší ale byla strava. Žádné zdravé ovoce či zelenina. K večeři se klidně podávaly dortíky, protože Kamilka na ně dostala chuť.

K obědu snědla klidně půlku kachýnky! Pro devítiletou holku žádný problém. Nebylo divu, že desáté narozeniny oslavila Kamilka sama, bez kamarádů. Byla totiž tlustá a osamělá. Nešťastná. Měla jen svoji nekritickou maminku a mě, věčně nespokojenou babičku.

Často jsem se s dcerou hádala. Domlouvala jsem jí, že dělá z Kamily invalidu. Ona ale nechtěla slyšet. Kamilka byla v jejích očích nejkrásnější a ostatní jí křivdili! V jednom měla dcera pravdu. Nebýt té tloušťky, byla by Kamilka moc krásná.

Na tom se nic od jejího narození nezměnilo. Jen těch kilogramů nosila chudinka holka na sobě prostě moc. Sportovat jí máma nedovolila a do kroužků kvůli posměchu ostatních Kamilka nechodila.

Pomohla mi náhoda

Ve škole a se jí spolužáci vysmívali. Děti dovedou být kruté! Z Kamilky se stala tichá a zakřiknutá holčička. Srdce mě bolelo, jen když jsem na ni pohlédla! Jenže, nevěděla jsem, jak to změnit.

Moje dcera mi ji půjčovala jen občas na sobotní či nedělní odpoledne. Bylo málo času, přivést tu nešťastnou holku ke zdravé stravě nebo nějakému sportu. Potom, zcela nečekaně, zasáhnul osud. Moje dcera musela na operaci do nemocnice! Samozřejmě jsem jí to nepřála, ale brala jsem to jako příležitost něco změnit.

Příležitost učinit vnučku znovu šťastnou a spokojenou. Nastěhovala jsem si Kamilku k sobě a začala nenápadně. „Kamilko, prosím dojdi mi nakoupit, mně bolí nohy! Kamilko, nepomohla bys mi s mytím schodů? Kamilko, dneska musíme jít na dlouhou procházku, nařídil mi to lékař!“ prosila jsem jí a ona mi vyhověla.

Netušila, že si příkazy vymýšlím, abych ji přinutila k pohybu. Dělala to prostě kvůli mně, měla mě ráda.

Šťastné narozeniny

Současně s dlouhými vycházkami jsem změnila i jídelníček. Hodně zeleniny a ovoce, nějaké ty sýry. Když měla Kamilka svoje obvyklé chutě na sladké, měla jsem v lednici připravený meloun.

Čokoládu prostě nenašla, nekupovala jsme ji. Ani dortíky, ani tu kachýnku… Měsíc v nemocnici se dceři protáhnul o dalších pár týdnů. Nezastírám, že jsem byla ráda. Byla to příležitost pro Kamilku. Vnučka se mi měnila před očima.

S každým shozeným kilem byla veselejší a také pohyblivější. Když zhubla prvních pět kilogramů, šly jsme společně koupit kolo. Kamilka nikdy žádné neměla, protože jí to maminka nedovolila. Teď radostně drandila ulicí a nemohla se rychlé jízdy nabažit! Dceřin návrat z nemocnice jsme oslavily ve velkém.

Nepečený ovocný dort a zeleninový salát! Dcera se tvářila zprvu uraženě. Ale když viděla, jak je Kamilka šťastná, uznala svoji chybu. Naštěstí nebylo ještě k nápravě pozdě. Jedenácté narozeniny už oslavila Kamilka coby štíhlá a krásná holčička!

Jarmila S. (61), Plzeň

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje chvilka pohody

Moje chvilka pohody je týdeník určený čtenářkám „pohodářkám“, které berou život s nadhledem, shovívavostí, humorem i pochopením. Na své si přijdou všechny, které zajímají osudy jiných žen i známých osobností. Na nové číslo se můžete těšit každý čtvrtek.

Komentáře

...