Vnučku posedl zlý démon

Syn a jeho žena nikdy nevěřili na duchy, ani žádné jiné nadpřirozené bytosti. O existenci tajuplných sil se přesvědčili, až když se jim narodila dcera Anežka.

Syn se snachou byli rozumově založení lidé. Horoskopy nikdy nečetli, měli je za pouhé výmysly, o výkladu karet či čtení z ruky, ani nemluvím. Kartářky a jiné lidi, kteří se zabývali výkladem budoucnosti, považovali za šarlatány a lháře.

Na minulé životy nevěřili, a tomu, že by snad mohly mezi námi přebývat duše mrtvých, se smáli. Jakákoli zmínka o nich v nich probouzela sarkastické poznámky a záchvaty smíchu. Já jsem naopak k těmto věcem měla vždy respekt, a říkala jsem si, že pokud duchové přece jen existují, určitě se jim jejich ironické řeči a posměšky ani trochu nelíbí.

V noci se ozýval šramot

Také vás může zajímat ...

Když se těm dvěma narodila dcera Anežka, začaly se dít podivné věci. Už prý v porodnici slýchávala snacha v noci nějaké podivné zvuky, po příjezdu domů se vše ještě zhoršilo. Po nocích cítili v místnosti studený vzduch, jakoby průvan, i když okna byla zavřená.

Později se přidaly ještě šoupavé kroky a tichý smích. Bylo to tak intenzivní, že někdy rozsvítili, protože si mysleli, že jsou v domě zloději. Hluk postupně sílil a přidal se k němu i přesun věcí z místa na místo. Nakonec se jedné noci ozvala z dětského pokoje rána.

Vyděsila je vlastní dcera

Mladí vyskočili z postele a běželi k Anežce. V pokoji je čekalo překvapení. Jejich zlatovlasá princezna stála v postýlce, tiše si něco broukala a nehtíky vyrývala do zdi jakési obrazce.

Když jí v tom chtěli zabránit, zasyčela na ně a její jinak modré oči v tu chvíli vypadaly jako dva uhlíky. Syn se snachou vykřikli a nevěřícně na dceru koukali. Pak si všimli, že je v pokoji ještě někdo – přízrak malého chlapce se zjizvenou tváří.

Syn po něm okamžitě skočil. Malý chlapec však přelezl jako pavouk po zdi až ke dveřím a vyběhl na chodbu, kde zmizel. Ten zážitek je vyděsil natolik, že se rozhodli dům prodat a přestěhovat se. Mysleli si, že tím strašení přestane. Ale nepřestalo.

Posměch vystřídala úcta

Hned první noc po nastěhování se jim duchové připomněli. Snacha byla sama doma, když ji náhle ovanul studený vzduch a ucítila, jak jí cosi stahuje hrdlo. Nemohla popadnout dech. Když o tom řekla synovi, rozhodli se, že zkusí vymítače.

Ten jim zároveň doporučil, aby se nechali pokřtít svěcenou vodou. Jakmile to udělali, nadpřirozené síly se stáhly. Syn i snacha se duchům omluvili a od té doby k nim mají respekt.

Anna M. (63), jižní Čechy

Časopis, který by vás mohl zajímat

Moje chvilka pohody

Moje chvilka pohody je týdeník určený čtenářkám „pohodářkám“, které berou život s nadhledem, shovívavostí, humorem i pochopením. Na své si přijdou všechny, které zajímají osudy jiných žen i známých osobností. Na nové číslo se můžete těšit každý čtvrtek.

Komentáře

...