Vodník, či Sváťa Kuřátko?

Josef (76) se narodil na Vysočině v městečku Horní Cerekev. Jeho rodiče patřili mezi nadšené ochotníky. Tatínek byl herec a maminka dělala nápovědu. V rodině patřila mezi největší vypravěče a málokdy někoho pustila ke slovu. Každou neděli také chodívala do kostela a malý Pepíček ji doprovázel, ačkoli se to v něm pralo. Ve stejnou dobu totiž jeho kamarádi hráli na plácku fotbal.

Aby si ukrátil v kostele dlouhou chvíli, věšel se z legrace předními zuby za okraj lavice před sebou. Vydržel to tak celou mši. Tahle jeho klukovina pak způsobila, že má předkus. Vedle lásky k divadlu měli jeho rodiče živnost. Patřil jim obchod, o který ale v roce 1948 přišli.

Také vás může zajímat ...

Díky špatnému kádrovému profilu pak Dvořák nemohl na studia, šel tedy na automechanika.Vedle opravování aut se ale stejně jako jeho rodiče věnoval divadlu. Vždycky rád bavil spolužáky a lidi kolem sebe. Byl šťastný, když se lidi smáli. Zpočátku ho ale víc než herectví lákala kariéra zpěváka. Jednu dobu byl dokonce ve svém regionu velmi populární.

Zpíval na tanečních zábavách a plesech, kde si ho všiml Pavel Fiala, zakládající člen a umělecký vedoucí kadaňského divadelního spolku Kladivadlo a nabídl mu angažmá.

Osudové setkání

Josef s radostí přijal a brzy se stal klíčovou postavou většiny inscenací. Divadlo ho úplně pohltilo. Začínal si vymýšlet a přicházet s novými nápady, což uvítali i jeho kolegové. Netrvalo dlouho a Josefa si v Kladivadle všimli filmoví a televizní tvůrci.

Začal vystupovat v různých pořadech a během natáčení snímku Nevěsta se seznámil s Jiřím Suchým (86), který si na herce po čase vzpomněl a přizval ho do svého divadla Semafor. Od roku 1972 se tak stal právoplatným členem semaforského souboru. Jednoho dne při zkouškách Kytice zaskočil za nemocnou kolegyni, která hrála Polednici a Josef všechny přítomné svým výkonem naprosto ohromil.

Režisér mu tedy roli svěřil a pak i postavu Vodníka. Představení Kytice tak odstartovalo jeho hvězdné období.

Josef tehdy zažíval nebývalé štěstí, stal se úspěšným divadelním hercem a byl po uši zamilovaný do o deset let mladší studentky práv Aleny, kvůli které se rozvedl se svou první ženou Zuzanou.

Pád na dno

Jenže záhy osud Josefa srazil na kolena. Byl zrovna v divadle, když ho z vrátnice zavolali, že má telefon. Z něj se pak dozvěděl, že jeho lásku srazil před jejím domem v Liberci automobil. Ten den měla Alena zrovna narozeniny. Díky těžkému zranění upadla do kómatu a už se z něj neprobrala. Josefovi nezbylo nic jiného než u jejího lůžka přihlížet, jak mu Alena odchází z pozemského života.

Celá událost ho tak silně zasáhla, že poprvé přemýšlel, že už na jeviště nikdy nevstoupí.

Nebyl schopen vůbec hrát a svůj žal utápěl v alkoholu.

Od smíchu k vážné roli

Měsíc po smrti přítelkyně odjel s československou delegací na Kubu, kde chtěl spáchat sebevraždu. Odplaval daleko do oceánu a chtěl se utopit. Kolegové si ho naštěstí všimli a na poslední chvíli ho zachránili. Po čase se nakonec do Semaforu vrátil stejně jako ke své bývalé ženě Zuzaně, se kterou se podruhé oženil.

Josefa proslavilo nejen divadlo, ale do povědomí diváků se dostal i díky televizi a filmu. Zahrál si například v seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka, Jáchyme, hoď ho do stroje nebo Černí baroni. Rovněž proslul rolemi vodníků a tvorbou pro děti.

Objevil se v Návštěvnících, Arabele nebo Malém televizním kabaretu a jeho hlasem promlouvali animované večerníčkové postavičky, jako třeba Maxipes Fík, Bob a Bobek nebo Včelí medvídci. Po sametové revoluci pak dostal šanci zkusit si i několik dramatických rolí, po kterých vždy toužil.

Režisér Jaroslav Dudek (†68) mu svěřil roli českého válečného letce v dramatu Hřbitov pro cizince, který získal řadu ocenění. Většina diváků si Josefa přesto vždycky spojí s humornými postavami.

Je zajímavé, že pouze ti nejbližší vědí, že je Josef ve skutečnosti introvert, doma nevtipkuje, a dokonce je někdy těžké přimět ho ke komunikaci.

Na vlastní pěst

V roce 1990 pak Josef ze Semaforu odešel a zakotvil u několika agentur. Po dlouhém váhání se rozhodl vydat se na vlastní pěst a se svou třetí ženou Jájou si založil divadlo jedné herecké hvězdy „Divadelní společnost Josefa Dvořáka. “Malé uskupení tak odehraje každý měsíc 15 představení. Mezi ty nejúspěšnější patří S Pidlou v zádech, Lucerna aneb Boj o lípu a Čochtan vypravuje.

Kromě hraní a kočování s divadelní společností je otcem čtyř dcer, které vychoval se třemi ženami ve čtyřech manželstvích. Natrvalo zakotvil až v posledním svazku s Jájou. Když se poprvé potkali, byla to láska na první pohled, která jim vydržela až doteď. Ale i tohle manželství si prošlo zatěžkávacím obdobím.

Josef rád během zkoušek a po představení konzumoval alkohol.

Boj o život

Přišlo mu totiž, že má lepší nápady, je kreativnější a bystřejší. Stal se tak kvartálním pijákem. Někdy se alkoholu celé týdny nedotkl a jindy se v něm doslova utápěl. Když to s ním už vypadalo skutečně zle, řekl si dost. Svůj boj s alkoholem dokázal vyhrát stejně jako boj s rakovinou tlustého střeva. Na tu přišel náhodou, když ho čas od času přepadla silná bolest v oblasti břicha.

Přičítal to však své špatné a nepravidelné životosprávě. Naštěstí se ale nechal vyšetřit a díky včasné diagnóze následovala rychlá operace zhoubného nádoru, která dopadla úspěšně. Vše se odehrávalo v období Vánoc, a tak se informace o Josefově nemoci na veřejnost nedostala. Sám ji zveřejnil až ve své 13. komnatě.

Josef se před publikum po měsíci rekonvalescence vrátil, aniž by kdokoli něco poznal. Stále se věnuje ve volném čase své největší vášni, a to tenisu.

Je to pro něj ten nejlepší způsob relaxace.

.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...