Ten sen mi naháněl strach. Bála jsem se, že je předzvěstí konce mé pracovní kariéry.
V zaměstnání jsem byla celkem spokojená, práce se mi líbila a také kolektiv byl fajn. Co mi ale nahánělo hrůzu, byl náš šéf.Už jeho pohled mi bral sebevědomí, roztřásla se mi kolena a sevřel se žaludek hrůzou. Když ke mně mluvil, připadala jsem si jako malá myška zahnaná do kouta hladovým kocourem. Jednou se na poradě nejspíš omylem olízl a ve mně ten obraz žil dlouho jako výjev z hororu.Asi se mi to jen zdálo, ale měla jsem pocit, že se mu v tu chvíli také blýskly ty jeho hadí oči a podíval se mlsně na mě. Ochrnula mi z toho polovina těla, vůbec si nepamatuju, co jsme na poradě probírali dál.Strach má veliké oči a já jsem si nejspíš vsugerovávala další a ještě příšernější představy o našem démonickém nadřízeném, všemocném vládci podsvětí a hlavně našeho podniku. Když jsem měla narozeniny a on mi popřál a dokonce se na mě usmál, viděla jsem za tím škodolibou radost z toho, že mi tu radost hned vzápětí něčím pořádně pokazí.Už při pouhém zvuku telefonu v práci jsem se zpotila a měla návaly, že to bude on. Náš velký Boss!
Šílená hrůzou
Když můj strach kulminoval, udeřil jednou v noci sen. Zdálo se mi o šéfovi.Byli jsme celý pracovní kolektiv někde na vesnici. On ležel na návsi jako paša a rozděloval úkoly a příkazy. Všichni jsme před ním klečeli s hlavou skloněnou. Na mě připadlo sehnat mu opečenou klobásu. Daleko široko nebyla žádná masna.Byla jsem šílená hrůzou, že přijdu o hlavu. Přemýšlela jsem o tom, že uteču někam do hor. Celá zoufalá jsem běhala od domu k domu a přesvědčovala místní, aby píchli nějaké prase. Nakonec jsem se rozběhla přes pole do vedlejší vesnice.Hrozně se mi ulevilo, když jsem konečně klobásu sehnala a na tříkolce, kterou jsem ukradla nějakému dítěti, jsem ji vezla rychle zpět, aby nevychladla. Svůj sen jsem si bohužel po probuzení dobře pamatovala – a také ten děs, který jej provázel.Někde jsem četla, že na snu je vždy nejdůležitější pocit. A to mě vyděsilo ještě víc. V žádném snáři jsem nenašla utěšující odpověď, tak jsem vyrazila k psycholožce. I ty přece dokážou sny vyložit ze svého pohledu.
Pomohl psycholog
Rozbor byl opravdu zajímavý. Nikdy bych nečekala, co všechno mi objasní. Paní doktorka mi hned po mém vyprávění řekla, že můj šéf bude nejspíš pěkný šťoural a perfekcionalista.Ze snu prý vyplývá, že nám zadává práce, které není vůbec snadné vykonat podle jeho „chuti“. Občas si zbytečně vymýšlí, jak by nás potrápil. Paša je ale prý symbolem klamu – vidím ho strašlivějšího, než ve skutečnosti je.Příkaz přinést opečenou klobásu ho polidšťuje. Ukazuje jeho naprosto lidské přání a potřeby. „Cítíte-li se nepříjemně při šéfových rozkazech nebo dokonce i při setkání s ním,“ řekla mi psycholožka na závěr, „Moje rada zní – představte si svého šéfa po ránu! Uvidíte, že tahle terapie pomůže ze všeho nejvíc.Hlavně se mu při ní nesmějte do očí!“
Radka (41), Pardubice .
