Vytouženého manžela vzal Evě Hruškové brutálně vzal démon alkohol!

Zamilovala se do ženatého číšníka, ale ten o ni nejprve neměl zájem!

Teprve čtvrté „ano“, které Eva Hrušková (67), představitelka legendární televizní Popelky, řekla nějakém muži, jí přineslo štěstí. Tři předchozí vztahy pro ni byly občas opravdu hodně drsné!

Na základní škole měla představitelka televizní Popelky Eva Hrušková (67) problémy s učením. Na prvním stupni, jak sama přiznala, byla hrozný lajdák. „Nenosila jsem pastelky, přezůvky, úkoly a tak dále,“ vzpomínala. Potom vyhrála konkurz a začala zpívat v televizi. Ze strany paní učitelky přišlo jasné ultimátum: pokud se Eva nezlepší, nebude ji moci uvolňovat ze školy.

Také vás může zajímat ...

Tahle hrozba zabrala – od té doby už žádné potíže ve škole neexistovaly!

Ve Francii nezůstala

Eva si musela v hlavě srovnat, proč je učení důležité a proč místo toho nemůže třeba jezdit venku na kole. Na gymnáziu to potom nabralo opačný extrém: stal se z ní šprt. Zpětně oceňuje, jakou výhodou bylo, že její třída na střední škole byla jazyková. Patřila k tomu samozřejmě povinná ruština, ale také deset hodin angličtiny týdně nebo francouzština.

Ta se jí hodila, když se ještě jako studentka dostala do Francie. Bylo to v srpnu roku 1969, kdy bylo výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy. Nikdy ale Evu nenapadlo, že by emigrovala. Její rodiče sice zaplatili režimu daň, protože museli opustit svá zaměstnání v kultuře a dělat podřadnou práci, ale ona se dostala na DAMU.

Bez velkých problémů pak získala i práci v divadle.

Měla ho hladit jako kocoura!

V sedmnácti letech přišla pro Evu Hruškovou velká chvíle. Zahrála si titulní roli v televizní Popelce. Prince hrál zpěvák Jiří Štědroň (76). Původně se o roli Popelky uvažovalo o Milušce Voborníkové (69), režisérka si ale vybrala Evu. Nebylo to pro ni vůbec jednoduché. Měla hrát zamilovanou mladou dívku, ale sama neměla vůbec žádné zkušenosti s láskou.

Součástí role bylo i hlazení Jiřího Štědroně. „Byl to první muž, kterého jsem se měla dotknout,“ uvedla Eva. „Měla jsem ho podle scénáře jemně hladit. Paní režisérka mi tehdy poradila, abych si představila, že hladím kocoura.“ Určitá nevinnost k Popelce přece jen patřila a tak pohádka měla velký úspěch a dodnes ji často v televizi opakují.

Jeden čas se ale hrát nesměla, to kvůli účasti Jana Třísky (+80), který emigroval na Západ. Zdálo by se, že po takové roli se všechny dveře před Evou otevřou, jenže žádná závratná kariéra nepřišla. Herečka to přičítá hlavně tomu, že nebyla příliš rvavá a cílevědomá. Nepřišel ani velký zájem ze strany kluků. Eva s nikým nechodila.

Až potom na DAMU, kam se z gymnázia dostala, poznala svého prvního muže.

Navenek skvělý, doma ale pil

S manželem vydržela Eva tři roky. Děti neměli. V sedmdesátých letech nebývalo zvykem, že by spolu lidé nejprve žili jen tak, většinou se hned brali. V podstatě se dá říct, že tímhle manželstvím „Popelka“ nic nezískala ani neztratila. Druhé manželství už bylo osudové, hlavně kvůli závislosti partnera na alkoholu.

S tímhle už měla Eva smutnou zkušenost z vlastní rodiny – bohužel s vlastním otcem. Společně s mladší sestrou považovaly tátu za svůj idol. On se tak skutečně choval, i známí prý Evině mamince záviděli, jakého má báječného a vtipného manžela. Jenže doma za zavřenými dveřmi se odehrávalo něco jiného: otec postupně propadal pití.

„Po několika letech se stalo, že byl permanentně v lihu třeba rok,“ vzpomínala herečka. „Večer si dal malého frťánka, nevydržel a jel dál. A ráno to pro jistotu přiživil.“ Maminka si s tím nevěděla rady. Potom začal otec mluvit i o sebevraždě. A jednoho dne se skutečně oběsil na půdě. Celá rodina z toho pak měla deprese, i Eva si říkala, že nejspíš něco zanedbala.

Netušila, že stejný problém bude muset řešit znovu.

Tři měsíce ležel v bezvědomí!

Se Zdeňkem Rohlíčkem (+56) se Eva seznámila v Klášterní vinárně, která už dnes neexistuje. Po vysoké škole dostala byt od babičky, který byl hned vedle. S kamarádkou občas chodila do vinárny na večeři. Zdeněk byl bělovlasý, modrooký kudrnatý vlasatec. Eva se do něho zamilovala. Neodrazovalo ji, že je ženatý. A nezneklidnilo jí ani to, že trpěl tak trochu profesní chorobou: pil.

Zpočátku Zdeněk dokonce ani neměl o Evu moc zájem. To se ale brzy změnilo. Rozvedl se kvůli ní. Vzali se a měli spolu dva syny. Teprve zpětně si Eva mohla přiznat, že v něm vlastně nacházela stejný idol, jaký pro ni předtím představoval otec. Bohužel se to týkalo i těch negativních vlastností. To si ale Eva nedala do souvislostí.

Svítat jí začalo až tehdy, když byla se synem u psycholožky a on se tam svěřil, že tatínek je „hodný, ale trochu pije“. Zvolna, ale neúprosně padal Zdeněk do hlubin závislosti. Nebyl už schopen dělat číšníka a jednoho dne Evě zavolali z psychiatrické léčebny v Bohnicích. Její manžel, který si původně jen zlomil nohu, měl delirium tremens a šlo mu o život.

Mluvit s ním mohla až po deseti dnech. Vlastně už ho ani nepoznávala. Rozvod byl jediným možným řešením, i kvůli dětem.

Všechno naštěstí proběhlo bez konfliktů.

Manželovi řekla přímo, že odchází

Zdeněk nakonec skončil špatně. Zemřel předčasně, v 56 letech, poté, co na ulici spadl a uhodil se do hlavy a tři měsíce strávil v bezvědomí. Eva se znovu provdala a měla dalšího syna. Nebyla v manželství příliš spokojená, vztah nefungoval. Jakmile se pak sblížila s hercem Janem Přeučilem (82), nebylo co řešit.

„Vždy jsem měla takový postoj, že život je moc krátký na to, aby ho člověk trávil s někým, s kým nechce. A vždycky je lepší to tomu druhému férově oznámit,“ konstatovala Eva. A takhle to také udělala. Šla za manželem a řekla, ať se na ni nezlobí, ale že chce jejich vztah ukončit. On to naštěstí pochopil. Ocenil, že se nemusel cítit ublížený, jako by tomu bylo, kdyby ho Eva podváděla.

„Já jsem těmi dveřmi za sebou nebouchla,“ řekla Eva.

„Já jsem je otevřela, zamávala a byla jsem pryč.“

Společné štěstí začalo Šípkovou Růženkou

S Janem Přeučilem se znala dlouhá léta, bydleli ve stejném domě. Poté, co zemřela jeho žena Štěpánka Haničincová (+68), která mimochodem kdysi stála u Eviných začátků v dětství, potkali se jednoho dne na chodbě. Navrhl, aby společně udělali nějaké představení pro děti. „On se totiž po smrti Štěpánky zavalil prací, aby nemusel myslet na špatné věci,“ vysvětlovala Eva.

Souhlasila, začali zkoušet Šípkovou Růženku a ona zjišťovala, jaký je Jan zábavný společník. Navíc o ni projevoval starost a péči – když nastydla, uvařil jí bylinkový čaj s medem. „To mě úplně vykolejilo, říkala jsem si, že tohle pro mě léta nikdo neudělal,“ popisovala své příjemné pocity. Partnerské štěstí jí po všech těch trápeních tedy potkalo až ve vrcholném věku.

Jan si jí opravdu hýčká. Jedna bývalá spolužačka Evě řekla: „S tvým mužem strávit měsíc a můžu umřít.“ A ona potvrzuje, že třeba ráno, když ho potká na chodbě, řekne, že jí to sluší, i kdyby vypadala jakkoliv. Všechno, co dělá, je pro něj správné.

Jeden druhému si tak ve zralém věku vynahrazují všechna utrpení, kterými předtím museli v životě projít.

Synům do jejich vztahů nikdy nemluvila!

Hezký vztah má Eva se všemi svými syny. Nikdy ale neměla tendenci jim radit. Pokud se zeptají a chtějí něco vědět, ráda jim řekne svůj názor, ale rozhodně neradí. Nemluví jim ani do jejich vztahů. Ani by jí nenapadlo nějak jejich partnerky hanět. „Myslím, že na to my rodiče nemáme právo,“ konstatovala. „Moje maminka mi to taky nedělala.“ S jejími syny si rozumí i Jan.

„Řekla jsem: mám tři děti, víš, do čeho jdeš?

Nechtěla jsem mu to vymlouvat, ale připomenula jsem mu to,“ vzpomínala herečka.

Má dvě životní hesla, kterými se řídí!

Eva má dvě životní motta, kterými se řídí. Jsou spojena se dvěma historkami. Jako malá na pionýrském táboře jednou pomlouvala jinou holčičku, která byla z rodiny loutkářů. Označila její rodiče za komedianty. Holčička jí to ale v dobrém vysvětlila a Eva se zastyděla. První motto tedy zní: odříkaného chleba největší krajíc.

Ona sama totiž šla studovat loutkařinu poté, co jí nevzali na obor dějiny umění a divadla. Dnes je za to vděčná, jinak by nejspíš byla někde v penzi a celý život by pracovala v muzeu.

Druhé motto tedy zní: všechno zlé je pro něco dobré.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...