V cizí zemi jsem prožila noc, na kterou nikdy nezapomenu.  

Před lety jsem byla pracovně v jedné západoevropské zemi. Na týdenní cestu mi firma vyjednala pěkný hotel na okraji města. Z třiadvacátého patra byl krásný výhled. Třetí noc se ale můj pobyt změnil v hrůzyplnou záležitost.

Tváře mladého páru

Vrátila jsem se toho večera unavená z celodenního jednání. Hned po večeři v hotelové restauraci jsem se rozhodla, že půjdu spát. V listopadu se stmívá brzy a tak když jsem ještě před osmou zalehla do luxusní postele v mém pokoji, neměla jsem s usínáním problém. Probudila jsem se celá zmatená s podvědomým tušením, že se něco špatného děje. Podívala jsem se na digitální budík. Bylo teprve krátce po deváté, takže jsem spala asi hodinu. Můj pohled se stočil směrem k oknu. Vykřikla jsem hrůzou. Za sklem jsem spatřila tváře dvou mladých lidí, chlapce a dívky. Posadila jsem se na posteli a třásla se hrůzou. Dívka ukazovala směrem ke mně a pak mě k sobě vábila gestem ruky. Snažila jsem se přesvědčit, že se mi to jen zdá nebo že je to důsledek přepracování. Můj pokoj totiž neměl žádný balkón, kde by ta dvojice mohla stát!

Ranní rozhovor

Celé to zjevení trvalo několik minut, během kterých jsem nebyla schopná odvrátit tvář ani vstát z postele. Pak ty přízraky zmizely. Ačkoliv jsem byla opravdu unavená, už jsem toho tu noc moc nenaspala. Ráno jsem se zkusila zeptat sympatického recepčního, jestli náhodou v hotelu nestraší. Nadhodila jsem to spíš jako vtip. Chtěl vědět, proč se ptám, tak jsem mu vyprávěla o svém zážitku. Recepční zvážněl a řekl mi, že před časem skočili ze střechy hotelu dolů mladý pár, který společně spáchal sebevraždu. Dodnes nevím, jestli jen reagoval na můj dotaz a vše si vymyslel nebo jestli jsem skutečně viděla přízraky zabité dvojice. V žádné ze zbývajících nocí se už zjevení neopakovalo, i když jsem vždycky usínala s velkými obavami!

Lucie B. (54), Praha