Za to, že se stal Jiří Krampol hercem, mohla jeho platonická láska k princezně!

„Není to tak, že dřív byli talenty, a teď nejsou. Jenže dřív měli čas uzrát. Jak dnes může uzrát někdo, kdo vyjde školu a už dělá reklamy za těžký prachy?“

Oblíbený herec Jiří Krampol (81) prožil kdysi své dětství na pražském Žižkově v chudých poměrech, ale jako šťastný kluk. Něco z těch dávných let v něm zůstalo po celý život.

Narodil se sice v Buštěhradu, ale dětství a dospívání, ze kterého čerpá celý život, prožil Jiří Krampol v Praze na Žižkově. Dodnes na tu dobu vzpomíná s láskou, úctou i nostalgií, jak sám prohlásil.

Také vás může zajímat ...

Vyrůstal sice v bídných a nuzných poměrech, ale je za to osudu vděčný. „Když vidím, jak si mladí dnes absolutně vůbec ničeho neváží, jsem za tu zkušenost rád,“ konstatoval.

Byl uličník, ale četl i verše

Dětské vzpomínky má spojené i s válečnými lety, ale převažují ty hezké. „Naproti Olšanským hřbitovům byl rybníček, kde bruslil celý Žižkov. Byli tam taky zahrádkáři,“ vzpomínal v jednom rozhovoru. „Jako chuligáni jsme chodili krást ředkvičky a kedlubny.

Jednou jsem tam vlezl, utrhl kedlubnu a najednou za mnou stál vazoun, jednou rukou mě zvednul a pronesl geniální hlášku: Hele ty zmetku. Ještě jednou tě tady chytnu a dostaneš takovou facku, že budeš mít ve vzduchu 20 minut dlouhou chvíli.“ Ve srovnání s tím se Jiří na dnešní mládež dívá dost kriticky a vidí, jak jich chybí pořádná výchova.

„Přijdu na tenis, tam jsou tři mladí kluci, a že by nás čtyři starý dědky oslovili aspoň posunkem, ani náhodou,“ uvedl příklad. Ačkoliv se s kamarády tenkrát samozřejmě dopouštěli různých skopičin, současně se i kulturně vzdělávali.

Nečetli jenom rodokapsy nebo Rychlé šípy, ale také romány od Remarqua nebo verše od Verlaina a Baudelaira. „To dneska nikdo nezná,“ konstatoval herec, „a my tenkrát jo, grázlové z dělnických rodin.“

Vysněné rande se nekonalo

Díky svému dětství dokázal mít Jiří Krampol náležitý odstup k různým věcem i v dospělosti. Vždy si vážil věcí a nikdy ho nelákal přepych. „A že bych obdivoval letadla, drahá auta, vily a sídla, to tedy opravdu ne,“ zdůraznil.

V době dospívání toužil Jiří jako většina kluků po nějakém dobrodružném povolání – chtěl být například námořníkem, letcem nebo potápěčem. Nic z toho se ale nevyplnilo, vyučil se soustružníkem a pak šel pracovat jako údržbář. K herectví ho dovedla platonická láska.

Zamiloval se totiž do herečky Mileny Dvorské (+71), když ji viděl v roli princezny Marušky v pohádce Byl jednou jeden král. Zjistil si, že Milena studuje divadelní fakultu a vypravil se jí tam hledat. „Motal jsem se po budově, a když jsem vzbudil podezření, začal jsem předstírat zájem o studium,“ přiznal.

Jiří si odnesl přihlášku na DAMU, skutečně ji vyplnil a odevzdal. Jeho plán dostat se k Mileně ale nevyšel. Složil sice zkoušky a na fakultu se dostal, ale když svůj ideál potkal na chodbě, Milena mu vůbec nevěnovala pozornost. Později jí to Jiří všechno prozradil a oba se tomu s odstupem času zasmáli.

Šťastné období v Semaforu

Své herecké umění dokazoval Jiří nejen ve filmech a v televizi, ale i na divadelní scéně. Hned po škole nastoupil do legendárního Divadla Na zábradlí a s těmi nejlepšími představeními projel i kus Evropy.

Párkrát Jiří přemýšlel i o tom, jaké by to bylo zůstat na Západě, ale přišel na to, že by to nemohl udělat. „Být rok v Americe si dovedu představit, ale napořád ne, to bych neuměl,“ uvedl. Jako další šťastné období své kariéry vidí spolupráci s Miloslavem Šimkem (+63) v 80. letech.

Jednalo se o zábavná vystoupení, ale to Jiřímu nevadilo, protože už od školy tíhnul spíše k legraci. Plně mu vyhovovalo, že co si se Šimkem napsali, to pak i skutečně hráli. Na svého parťáka vzpomíná dodnes s úctou, i když Miloslav byl prý dost zvláštním člověkem.

Měl v krvi učitelskou povahu, vždy chtěl být vedoucím. „Uměl to, co já ne,“ konstatoval Jiří. „Například dotahovat věci do konce. Nesliboval a nestavěl vzdušné zámky.“ Spolupráce mezi ním a Miloslavem se neobešla bez hádek, i kvůli jejich rozdílným povahám, ale vždy všechno proběhlo v přátelském duchu.

Miloslav byl spíš samotářský typ, kterému vyhovovalo vypadnout se psem někam mezi lidi na Šumavu. Jiří se vždy považoval spíš za dítě ulice a miloval společnost.

Belmonda přesně vystihl

Jiří vždycky působil dojmem tvrdého chlápka, který si nenechá nic líbit. Právě proto byl vybrán, aby spojil svůj hlas s francouzským legendárním hercem podobného projevu – Jean-Paulem Belmondem (87).

K jeho dabingu se dostal náhodně. V době, kdy se připravovala česká verze komedie Sympatický dareba, utekl za hranice Jan Tříska (+80), s jehož hlasem byl doposud Belmondo spojován. Ze studia zavolali Jiřímu, jestli by nezkusil slavného Francouze namluvit.

Ukázalo se, že jeho hlas sedí ke zdravé frajeřině Belmonda úplně dokonale, takže od té doby se stal Jiří jeho dvorním dabérem. Po Sympatickém darebovi přišlo hned kultovní Zvíře, kde francouzský kolega Jiřího hlasem pronáší mimo jiné slavnou hlášku

„Ještě jsem nedokouřil svou poslední cigaretu.“ Tahle provázanost vydržela Jiřímu až do stáří, nedávno dokonce namluvil audioknihu Mých tisíc životů, kterou Belmondo napsal sám o sobě.

Dával přednost kamarádské výchově

Populární herec měl bohatý i osobní život, oženil se celkem čtyřikrát. Vinu v přeneseném slova smyslu za to dává svým rodičům, kteří spolu měli dokonalý vztah.

„Pořád jsem hledal, jak se k tomu přiblížit a asi jsem lovil ve špatných vodách,“ připustil Jiří. „S bývalými ženami jsem ale zadobře, nerozešli jsme se ve zlém. Prostě to nefungovalo.“ Jeho první ženou se stala hlasatelka Jana Fořtová (74), se kterou měl syna Tomáše (53).

Syna měl i se třetí manželkou. Potomka z prvního manželství ale neměl možnost vídat poté, co s ním Jana Fořtová v roce 1987 emigrovala do Austrálie.

Sám sebe Jiří neoznačoval za přísného otce, výchovu se vždy snažil řešit kamarádsky. V životě své syny neuhodil – takové zkušenosti ostatně neměl ani ze svého dětství, nanejvýš dostal za nějaké lumpárny pohlavek.

Svatba s pojistkou

Svoji současnou, čtvrtou životní partnerku Hanu (58) prý poprvé viděl, když jí bylo patnáct let. Tehdy byla platonicky zamilovaná do Luďka Soboty a od Jiřího si jen nechala podepsat fotku. Podíval se na ni a řekl, ať přijde, až vyroste.

Hana to vzala doslova a skutečně se pak o řadu let později setkali. To už měla za sebou jiný vztah a díky němu i malého syna. Pracovala jako učitelka v mateřské školce. Nevadilo jí, že Jiří má za sebou tři rozvody.

Nechala se pozvat na šampaňské a zaujal jí, když se zajímal o její dítě. Ke čtvrté svatbě byl pak herec doveden mírnou lstí. Aby se nemohl Jiří vymlouvat, že se nemůže ženit kvůli pracovním povinnostem, domluvila se Hana s jeho jevištním parťákem Miloslavem Šimkem, že v uvedený den nebude mít žádné představení.

Jiří se tak opět ocitl ve svazku manželském a tenhle pokus mu už vydrží napořád. Přestože se v posledních letech jeho žena potýkala se zdravotními problémy, oba partneři drží při sobě i ve složitějších obdobích, stejně jako tomu bylo po celou dobu jejich vztahu.

Jak se velká legenda dívá na současné mladé herce?

Na dnešní mladší herecké generaci má Jiří Krampol dost kritický pohled. Vidí, jak se i talentovaní lidé rozdávají za pár drobných, zatímco dříve se museli postupně vypracovat.

Uvedl třeba příklad Josefa Kemra (+72), který začal v komparzu a pak putoval po různých divadlech. „Dnes se objeví se charismatická herecká osobnost, ale tu nacpou všude a úplně ji vyždímou,“ konstatoval.“

Až jde lidem na nervy. Dávají čtyři kriminálky, ale ve všech hrají stejní herci. Je to koloběh stejných lidí a člověk se v tom ztrácí.“

Jeho tatínka si vážil i nejslavnější český továrník!

S láskou vzpomíná Jiří Krampol na svého otce. Ten pracoval jako vrchní aranžér v Baťových závodech. „V sedmadvaceti onemocněl, byl sportovec, nekouřil, nepil, ale onemocněl sklerózou multiplex a s tím žil ještě čtyřiadvacet let,“ popisoval herec v jednom rozhovoru. Slavný továrník na úspěšného zaměstnance nezapomněl.

„Když bylo panu Baťovi 89 let, pozval nás k sobě do vily a já tam od něho dostal medaili pro otce in memoriam,“ uvedl Jiří. „Mám ji schovanou a moc si toho vážím.“

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...