Můj čas na kafíčko

Zamilovanost mi zaslepila oči a já přišla o všechno!

Po čtvrt století spokojeného manželství jsem byla poprvé nevěrná!

Láska bývá často opravdu slepá a stačí jí jen malá jiskra naděje, i když je falešná!    

Pamatuji si přesně ten den, kdy do naší firmy nastoupil Marek. Zaujal mě na první pohled. Bylo mu třicet let a působil jako sebevědomý, ale slušný mladý muž. Tehdy bych si určitě nepřiznala, že jsem se do něho tajně zamilovala. Nejenom mně by to připadalo bláznivé a nesmyslné. Jakou šanci by mohla mít sedmačtyřicetiletá žena u takového "frajera" v tom nejlepším slova smyslu? Navíc jsem byla čtvrt století vdaná a v manželství celkem spokojená. Srdce ale dokáže provádět člověku pěkné kousky. Nebo možná spíš nepěkné, jak se to vezme.

Lichotilo mi, jak se na mě dívá

Tak nějak nenápadně jsem se o Marka začala zajímat. Několikrát jsme se spolu dali do řeči a potěšilo mě, když jsem si uvědomila, že mu nejsem lhostejná. Byl to zpočátku spíš takový napůl mateřský vztah. Radil se se mnou o různých věcech a já jsem se mu jako zkušená žena snažila pomoci alespoň slovem. Kupodivu se nikdy nejednalo o jeho milostné záležitosti. Brzy jsem pochopila, že aktuálně nemá žádnou přítelkyni. To, co řešil, byla spíš finanční situace. Z minulosti mu zůstaly nějaké dluhy, protože se dal dohromady se špatnými kamarády a jednomu z nich ručil za půjčku. Nemohl si proto ani dovolit pronajmout si byt, platil si jen ubytovnu. A před výplatou, jak přiznal, nemíval ani na jídlo. Přesto tyhle nesnáze snášel s hlavou vztyčenou a s úsměvem, což mi bylo sympatické. Zanedlouho jsem si všimla, že se na mě dívá žádostivě i jako muž na ženu. Nejprve jsem si říkala, že si to jen namlouvám, ale současně mi to lichotilo. Když mě pak Marek pozval na romantickou procházku, souhlasila jsem možná rychleji, než očekával!

Ztratila jsem hlavu

Pomalu, ale jistě jsem začala propadat něčemu, o čem se mi předtím ani nesnilo a co jsem vlastně nikdy nezažila. Moje někdejší seznámení s Františkem, který se stal mým manželem, proběhlo kdysi úplně neromanticky, na inzerát. Napsali jsme si pár dopisů, sešli se, měli jsme několik rande a do půl roku jsme se vzali, protože jsem čekala dítě. S Markem to bylo úplně o něčem jiném. Nejprve jsem si to nechtěla připustit. Sama sebe jsem se ptala, co to vyvádím. Po druhé schůzce se mě Marek zeptal, jestli bychom se mohli sejít v bytě, který si půjčí od kamaráda. Kdybych tehdy možná řekla „ne“, nemusela bych dopadnout tak špatně. Já ale v poblouznění souhlasila a poprvé jsem byla Františkovi nevěrná. Pak už jsem ztratila hlavu úplně. Marek mě požádal, jestli bych mu nepůjčila nějaké peníze. Udělala jsem to. Poprosil mě znovu, že je v těžké situaci. Vybrala jsem z manželova účtu větší částku. Vůbec jsem nemyslela na to, co bude. A zanedlouho, jak se říká, spadla klec.

Šok a tvrdé následky

Pro Marka si jednoho dne přišli do práce policisté v civilu. Jak se ukázalo, měl toho na triku celkem dost na to, aby skončil ve vazbě. Jednalo se jak o násilnou činnost, tak o majetkové podvody. Manžel zjistil, že na účtu chybí peníze a já se mu přiznala. Nikdy jsem neuměla moc lhát a tak brzy věděl všechno. Byla jsem úplně apatická z toho, co se stalo, cítila jsem se jako někdo, komu zemře jeho láska. Ještě ve mně dozníval ten neplánovaný a nesmyslný cit, i když mi bylo jasné, že mě Marek jen využil. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Poté, co policisté vyšetřovali i mně, dostala jsem ve firmě výpověď. Manžel se naprosto zatvrdil a v podstatě mě vyhodil z domu. Ten patřil jemu, jeho rodiče ho na něho přepsali ještě kdysi před svatbou. Měla jsem zkrátka z ostudy kabát a přišla jsem o všechno. Dnes, pět let od toho všeho, bydlím daleko od bývalého domova, jsem rozvedená a pracuji jako vrátná. Možná jsem nepoučitelná, ale přemýšlím o tom, na jak dlouho Marka odsoudili a jestli už není náhodou z vězení venku.

Věra K. (52), Liberec

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
Štítky:
reklama

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden