Závistiví spolužáci zařídili Eduardu Cupákovi vyhazov před dokončením školy!

Měl nastoupit do továrny, ale kvůli posudkům ho nechtěli ani tam!

Herec s nezaměnitelným hlasem Eduard Cupák (+64) prožil v dětství krutou tragédii. Ani jeho profesní začátky nebyly snadné. I když o jeho talentu nikdo nepochyboval, závistiví spolužáci mu zařídili vyhazov ze školy!

Rané dětství měl Eduard Cupák, rodák z Brna, velmi klidné. Rodina byla zajištěná a netrpěla nouzí. Všechno se ale krutě změnilo ve válečných letech.

Tatínek byl na seznamu smrti!

Eduardův otec pracoval jako řidič v tiskárně. Využíval svého přístupu do tiskárny k tomu, že se podílel na padělání dokladů, razítek a především potravinových lístků. V dobách nejkrutějšího nacistického útlaku to bylo velké riziko. Doplatila na ně celá rodina. Jednoho dne Němci zatkli otce, matku, babičku i starší sestru. Zatímco maminku a sestru propustili, otec a babička byli popraveni.

Také vás může zajímat ...

Eduard prožil v deseti letech strašný šok, když šel s maminkou po ulici a viděl červený plakát se seznamem odsouzených k smrti. Bylo tam i otcovo jméno. Když to maminka spatřila, omdlela. Na svém synovi pak strašně moc lpěla a nepřímo se zasloužila o to, že se později stal slavným hercem. Chodila ním do divadel, kupovala mu knížky.

Eduarda svět divadla zaujal natolik, že si udělal malé jeviště i doma. V patnácti letech pak zamířil na brněnskou konzervatoř. Ta se během jeho studia proměnila v dnešní JAMU. Talentovaný mladík patřil k nejlepším a nejvíce nadějným studentům. Všimli si ho i filmaři a zahrál si v přepisu románu Aloise Jiráska Temno.

Skutečné temno ho ale zanedlouho čekalo v jeho vlastním životě.

V každé roli si dokázal uchovat svou důstojnost.
V každé roli si dokázal uchovat svou důstojnost.

Dva týdny před koncem školy

O své odlišné sexuální orientaci věděl Eduard od mládí. Nikdy ji nedával výrazně najevo, ale ani se s ní netajil. Doba ale nebyla na homosexuální jedince ještě připravená a netolerovala je. Pokud chtěl někdo někomu zničit život, poukázání na vztah ke stejnému pohlaví k tomu mohlo dobře posloužit. Právě to se stalo i Eduardovi. Měl pouhé dva týdny před dokončením školy, když z ní musel odejít.

Jako oficiální důvod posloužilo něco jiného: studenti nesměli nikde hrát a on účinkoval v ochotnickém představení v jednom malém městě. Nahlásil to jeho třídní profesor. Kárnou komisi pak tvořili především Eduardovi spolužáci. Jejich rozhodnutí vyplývalo i z obyčejné lidské závisti: těžce nesli, že je někdo svým talentem tak moc převyšuje.

Kvůli „nedovoleným stykům“, jak se tenkrát homosexuálním vztahům říkalo, byl Eduard vyslýchán i Státní bezpečností.

Velký talent, který už měl vyjednáno angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, se tak najednou ocitl bez možnosti dokončení školy i bez možnosti hrát.

Tatínky dovedl zahrát skvěle.
Tatínky dovedl zahrát skvěle.

Prosadil se díky filmu

A bylo ještě hůř! Eduard zamířil do Brna a tam si vyjednal angažmá v jednom divadle, ale jakmile tam došly jeho „kádrové materiály“, neměl šanci. Právě tak se neuchytil ani ve Státním divadle v Brně, kde byl na hostování. Jednoho dne si u vchodu na vývěsce přečetl, že nadále má do divadla přístup už jenom jako platící divák.

Nezbývalo mu, než jít nastoupit do továrny v Kuřimi, protože zaměstnaný být někde musel. Nakonec ho ale kvůli posudkům nechtěli ani tam. V situaci, kdy byl naprosto bez perspektivy a bez práce, zamířili do Prahy. Tam se ho naštěstí ujal režisér Václav Krška, který byl rovněž gayem.

Původně dělal Eduard do jeho filmu Mladá léta kamerové zkoušky jen na vedlejší roli, ale svým uměním natolik ohromil, že dostal roli hlavní: spisovatele Aloise Jiráska. Ačkoliv se lidé, kteří mladému herci nepřáli, snažili i nadále jeho kariéru přerušit, nepodařilo se jim to. Zahrál si nezapomenutelné postavy i v dalších filmech režiséra, který nad ním držel ochrannou ruku.

Závistivci mu sice přezdívali „paní Kršková“, ale ani tahle laciná zbraň nemohla utlumit mimořádný talent.

I přes nepřízeň osudu a okolí se Eduard Cupák začal rychle propracovávat mezi hereckou špičku.

Nejvíc příležitosti dostával v televizi.
Nejvíc příležitosti dostával v televizi.

Mlýn museli nakonec prodat

Většinu svého života, celých sedmatřicet let, spojil slavný herec se svým o čtyři roky mladším přítelem Václavem Květem (80). Seznámili se někdy v polovině 50. let, po smrti Eduardovy maminky. Václav později líčil, jak proběhlo seznámení s jeho rodiči: „Přijeli jsme a nimi do Kladna a Eda to vyřešil fantasticky.

S mámou si dal dva panáky, pak přišel táta a Eda mu řekl, že je nějaký Cupák a žije s jeho synem. A dal mu pusu.“ Oba společně koupili starý mlýn u Velkých Popovic a ten se stal pro oba místem celoživotní práce a zušlechťování. Eduard si na něm zakládal tak, že tam trávil víkendy a letní měsíce a pro tato období zásadně odmítal role.

Prožil si i období, kdy hrát nesměl – když se v roce 1971 dozvěděl, že z politických důvodů má zákaz točit v televizi, tak se prý ze žalu hrozně opil. V roce 1977 pak jako jeden z mála cíleně odmítl podepsat takzvanou Antichartu. Čekal další tvrdé postihy, ale kupodivu se mu nic nestalo. S mlýnem, kde chtěl jednou trávit s Václavem klidné stáři, to nakonec dopadlo špatně. V 90.

letech ho několikrát po sobě vykradli. V roce 1995 dokonce tak, že tam nezbylo vůbec nic. Pachatele sice chytili a Eduard s přítelem dostali všechno zpět, ale po dvou týdnech se stali obětí dalšího vloupání. „A na to už Eda neměl sílu,“ vzpomínal Václav. „Navíc mohl chodit už jen po rovině, já to sám všechno nestíhal, tak jsme si řekli, že se to prodá.

Eda odevzdal klíče a prohlásil, že tam už v životě nepřijde.

Pro něj to byla katastrofa.“

V Takové normální rodince se sešla hvězdná sestava!
V Takové normální rodince se sešla hvězdná sestava!

Ztratil i svůj sametový hlas!

Eduard Cupák byl celý život velmi silným kuřákem. Šedesát cigaret denně pro něho nepředstavovalo problém; říkalo se, že jich bývalo i víc. To se muselo podepsat na jeho zdraví. Problémy s dýcháním měl celá desetiletí, ale teprve v závěru života se projevily naplno v podobě rozedmy plic .Počátkem roku 1996 mu museli v motolské nemocnici provést tracheotomii.

Herec ztratil svůj pověstný melodický hlas. Už mohl jen psát. Nakonec za něho dýchaly umělé plíce. „Na konci byl tři měsíce jen na přístrojích, doktor mi řekl, ať počítám s tím, že se mi nevrátí,“ uvedl Eduardův celoživotní druh. Česká scéna tak předčasně ztratila jednoho z největších herců druhé poloviny 20.

století.

V pohádkové masce.
V pohádkové masce.

V soukromí o všem rozhodoval on!

Slavný herec měl uzavřenou povahu a nepatřil k umělcům, kteří se rádi ukazují ve společnosti. Veškerý volný čas trávil ve svém mlýně. Jen občas uspořádal večírky pro své kamarádky z řad hereček, z nichž nejbližší mu byla Irena Kačírková. Byl velmi praktickým člověkem a perfekcionistou. V soukromí všechno zařizoval on.

„Tím mě Eda trochu zkazil, takže když zemřel, neuměl jsem si najednou koupit košili, ponožky, nic,“ přiznal Václav.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...