Zdeněk Řehoř – Tajemný herec s duší vášnivého filatelisty

Měl se stát učitelem, láska k divadlu však zvítězila nad jeho tichou skromností. Stal se mistrem malých rolí, kterými často převýšil ty hlavní. Kolegové ho viděli rádi, režiséři často obsazovali.

Ve filmu a televizi byly jeho doménou role ušlápnutých, zakřiknutých a nenápadných mužů. Přesto tento herec, vášnivý filatelista a chalupář dobyl srdce diváků. Zazářil v seriálu Taková normální rodinka, ale i na prknech Divadla na Vinohradech, kde strávil neuvěřitelných čtyřiačtyřicet let. Trochu tajuplný herec Zdeněk Řehoř se narodil v Jičíně – městě pohádek.

Také vás může zajímat ...

Tatínek byl živnostník a rodina byla slušně zajištěná.

Od kamelota k divadlu

Už od dětství byl nenápadný a plachý. Vystudoval místní reálku a na přání maminky se přihlásil ke studiu v jičínském učitelském ústavu. Po smrti tatínka se rodina v roce 1938 přestěhovala do Prahy, kde dokončil pedagogické vzdělání, a navíc ještě absolvoval dva semestry na filozofické fakultě. Učitelem se však nikdy nestal.

K maminčině nelibosti vystudovaný Zdeněk raději prodával noviny na ulici jako kamelot, aby se s nadšením sobě vlastním mohl věnovat divadlu. První jeho velké herecké zkušenosti přišly, když působil v Dětském divadle Míly Mellanové (†64). Další jeho angažmá ho přivedlo do mládežnického souboru Větrník a také do zájezdního divadla Jindřicha Plachty (†52), se kterým se velmi sblížili.

Přišel rok 1944 a mladý herec nečekaně onemocněl těžkou formou plicní tuberkulózy a celý rok strávil v sanatoriu v Kostelci nad Černými lesy. K divadlu se vrátil hned, jak to bylo možné. Nejvýznamnějším jeho působištěm bylo Divadlo na Vinohradech, kde mu nejčastěji byly svěřovány role milovníků a také charakterních mužů. Skvěle dokázal ztvárňovat ale i role komediální.

Zde působil až do své smrti, celých čtyřicet čtyři let.

Diváci z něj vždy cítili pokoru a úctu k lidem.

Velký mistr
ve vedlejší roli

K filmu se dostal ve svých dvaceti letech. Po celý svůj život byl mistrem vedlejších rolí, ovšem velmi často převyšoval hlavní postavy. Role ušlápnutých, zakřiknutých, nenápadných mužů byly jeho doménou, a to v televizi, ve filmu i na divadle. Naprosto nezapomenutelný byl ve snímcích Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách v roli dobrosrdečného vodníka Lojzíka.

Mezi jeho poslední skvěle pojaté role rozhodně patří alkoholik profesor Zlámal v nezapomenutelném komediálním dramatu režiséra Dušana Kleina (76) Dobří holubi se vracejí. I přes malé role má Zdeněk Řehoř na svém kontě tolik filmů, kolik nemívají občas ani dva umělci dohromady. Jeho filmografie čítá téměř devadesát rolí, ale přiznával, že raději měl ty televizní.

Proslavil se také v seriálech a mezi ty nejznámější rozhodně patří roztržitý tatínek Hanák v jedinečném seriálu Taková normální rodinka, kterému příliš nevadilo, že je pod pantoflem. Možná mu byl i něčím podobný. Mezi divácky zvlášť oblíbené postavy v podání Řehoře patří i citlivý a ušlápnutý hajný nemotora z Krkonošských pohádek, které miluje již několikátá generace.

A poslední jeho filmovou postavou byl potulný mnich v hororově laděné komedii Svatba upírů. Velmi zajímavá je jeho postava v seriálu Žena za pultem, která byla do určité míry pomstou scenáristy Jaroslava Dietla (†56) za to, že mu bylo přikázáno ústředním výborem komunistické strany do hlavní role obsadit Jiřinu Švorcovou (†83).

Od hajného k mnichoví

Při psaní scénáře se mu totiž doneslo, že vdaná herečka, prožila milostný románek s kolegou Zdeňkem Řehořem, který byl v seriálu také obsazený. Rozhodl se tedy pro přepsání některých již hotových dílů seriálu proto, aby vnesl do díla to, co se odehrávalo mezi oběma herci v reálném životě.

I žena za pultem se rozešla se svým milencem, stejně jako vdaná Jiřina Švorcová nakonec odmítla Řehoře, který ji velice miloval.

Prožil nádherný románek

Až na tento románek Zdeňka Řehoře neprovázely žádné skandály, žil nenápadně a tiše a stejně tak i odešel. Později ve své knize Švorcová nepopírala jejich vztah, a dokonce se i přiznala svému manželovi, kterým byl Jindřich Rohan (†59) k nevěře. Ve svých vzpomínkách uvedla: „Zamilovali jsme se, když jsme spolu hráli ve hře Neznámá hvězda. Byla to nádherná láska.“ Chtěla se dokonce rozvést.

Manžel se ale zachoval velice moudře, počkal, až vztah vyšumí. A dočkal se. Odmítnutý Řehoř se jen těžko vyrovnával s rozchodem, a jak to někdy bývá, začal svou lásku nenávidět. Švorcová často vzpomínala, že jí to nikdy neodpustil, vždyť si ji chtěl doopravdy vzít.

Při natáčení jejich společných scén byla vždy cítit velice napjatá atmosféra, vzpomíná na to řada kolegů.

Chalupář a filatelista

Ani lidé, kteří pobývali léta v jeho blízkosti, nedokázali vlastně říci, jaký byl ten pokorný a uctivý Zdeněk Řehoř vlastně člověk. Nikdy o svém soukromí nemluvil. Novinářům se obloukem vyhýbal. Byl nenápadný, nikdy na sebe nestrhával pozornost, byl nadšeným chalupářem a vášnivým filatelistou. Působil tak trochu tajemně. Ani jeho nejbližší nedokázali říci, jaký byl doopravdy.

Mezi kolegy byl velice oblíbený a mezi ženami ještě více. Jeho nesmělému, plachému úsměvu se prý jen těžko odolávalo. Měl velmi dobrou pověst i mezi režiséry, byl nekonfliktní, poctivý a spolehlivý. Příliš se ani neví, jaké vlastně bylo jeho první manželství s o čtrnáct let mladší kolegyní Věrou Krpálkovou (†63), které vydrželo pouhé dva roky.

Důvodem rozchodu prý bylo téměř trvalé odloučení.

Zdeněk Řehoř byl ve stálém angažmá v Praze a Věra hned po absolvování DAMU nastoupila do tehdejšího Gottwaldova, dnešního Zlína.

Dceru měl adoptivní

Do druhého manželství vstoupil s Janou Semrádovou. Záhy ovšem zjistili, že nemohou mít děti, a tak v šedesátých letech adoptovali holčičku. Zdeněk Řehoř dceru Janu (Žandu) velmi miloval a pečlivě se o ni staral. Často ji brával s sebou do divadla. Jeho žena Jana ale na žádné jeho divadelní představení nikdy nepřišla.

Navštívíte-li Jičín, nezapomeňte se zastavit u rodného domu tohoto výjimečného herce, který stojí na místě bývalé celnice, kde ho připomíná stejně nenápadná tabulka, jako byl on sám.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj kousek štěstí

Každé pondělí se můžete potěšit novým vydáním časopisu MŮJ KOUSEK ŠTĚSTÍ. Najdete v něm aktuální zprávy ze společnosti, přitažlivé příběhy známých českých osobností, dechberoucí zážitky ze života čtenářů, spousty výherních křížovek a samozřejmě nechybí ani různé rady pro zdraví, krásu, zajímavé recepty a tipy pro volný čas.

Komentáře

...