Byl odsouzen k živoření, ale zázrakem se dostal až k herectví. Kritici ho označili za zjevení, za hereckého Mozarta, a otevřela se mu cesta ke slávě.

Dětská léta měla do idyly daleko, jak ostatně Gérard Depardieu (75) sám přiznává. „Barák páchl bídou, protože jsme se nemyli. Myli jsme se jen jednou týdně,“ popisuje s nenadálou upřímností.

Rodina žila namačkaná ve dvou malých místnostech. Táta byl chudý kovodělník, věčně opilý a surový. Běžné byly rány, křik, vláčení za vlasy.