Rodinné tragédie zasáhly generaci rodičů a táhnou se jako těžké stigma až do současnosti. Bořivoj Navrátil (†78) chtěl za každou cenu zlomit ono rodinné prokletí, aby ho neuvalil na syna.
Laskavý herec, vážený profesor, který vychoval celou řadu kvalitních herců, ale také skvělý člověk Bořivoj Navrátil (†78) neměl ustláno na růžích, jeho život by vydal na několik. Byl však známý jako bojovník, který nic nevzdává. Ještě jako velmi malý chlapec přišel o své rodiče, a to za dosti dramatických okolností. Maminka ve svých třiceti dvou letech podlehla tuberkulóze. Byly mu necelé čtyři roky a bratrovi pouhých šest let. Otec, prokurista firmy Ignác Lorenz, se pět měsíců po smrti maminky znovu oženil, i když příliš nechtěl, rodina však na něj tlačila, aby dětem přivedl druhou matku, která by měla chlapce ráda. Našel takovou, relativně i velmi dobře zajištěnou, avšak pouhý měsíc po svatbě otočil zbraň proti sobě a zastřelil se. Nedokázal se vyrovnat se smrtí své milované ženy. Bořivoje Navrátila i s bratrem pak adoptovala tatínkova sestra.
Kvůli roli téměř i zemřel
V padesátých letech, v časech velmi nespravedlivých a politicky nekorektních, byl strýc zatčen a křivě obviněn z okradení svých dvou synovců. Trest byl vysoký. Byl poslán na nucené práce do dolů v Jáchymově. Rodině byl zabaven dům a musela se přestěhovat do nevyhovujícího bytu. Žili na hranici chudoby. Teta čelila četným pomluvám a zlovůlí okolí. Rozdělené rodině se nežilo příliš dobře. Dospívajícímu Bořivojovi Navrátilovi učarovalo divadlo. Ve Zlatovlásce dokonce viděl svoji maminku. Na prknech znamenajících svět se prosadil i navzdory své vadě řeči, do svých sedmnácti let totiž student obchodní akademie a budoucí herec ráčkoval. Herec byl pouze jednou ženatý, manželství však nevydrželo. V ostravském divadle se seznámil s tanečnicí Marií Steinovou a v roce 1962 se vzali. Bořivoj Navrátil nastoupil do Národního divadla v Praze, bohužel jeho žena Marie nenašla v hlavním městě ve svém oboru uplatnění, a tak se i se synem Kryštofem (50) vrátila do Ostravy. Mezi velké zajímavosti patří oddanost k divadlu, kdy si kvůli postavě mravenčího Vynálezce v Macháčkově inscenaci hry bratří Čapků Ze života hmyzu (1965). Ostříhal se dohola, vlasy už mu nenarostly, byl českým Yulem Brynnerem. Na konci osmdesátých let ve filmu Sagarmatha o horolezecké výpravě na Mount Everestu se točilo v autentickém prostředí ve výšce 5400 metrů a Bořivoj Navrátil onemocněl vysokohorskou nemocí, kdy z nedostatku kyslíku se málem udusil. Zachránil ho tehdy doktor z jiné expedice. Kvůli otoku plic bojoval celých 13 dnů o život, rekonvalescence trvala půl roku. Když ho snášeli na yakovi dolů, viděl cestou dolů šest lidí, kteří na stejnou diagnózu zakrátko zahynuli.
Rodinné prokletí
Když lékaři diagnostikovali u herce Bořivoje Navrátila (†78) rakovinu tlustého střeva, byla to šokující zpráva. Zesláblý nemocí Bořivoj Navrátil bojoval až do samého konce. Nechtěl přenést na svého syna prokletí, které rodinu zasáhlo, prozradil zdrcující skutečnost: „ „Kdybych směl, spáchal bych sebevraždu. Ale máme to v rodině a já nechci, aby si syn myslel, že jsme nějak zatížení. Vzhledem k tomu, že sebevraždu spáchal můj tatínek, posléze jeho bratr a jedna ze sester, rád bych toto rodinné prokletí prolomil a tento luxus si odpustím,“ prozradil. S nadějí podstoupil operaci rakoviny tlustého střeva a statečně prošel dvaceti pěti chemoterapiemi. Pobýval v sanatoriu Na Pleši u Příbrami. Převáděli ho zde z umělé výživy na normální stravu. I přes svůj těžký zdravotní stav chtěl jít domů, nevěděl kolik má ještě času a chtěl být doma. Dobré srdce Bořivoje Navrátila, který uměl vždy pohladit laskavým pohledem a úsměvem, člověka, který dokázal vždy povzbudit a poradit a byl skvělým kolegou, dotlouklo poslední říjnový den roku 2011 po dlouhém a vysilujícím zápase s rakovinou.
.
