Vyučil se rytcem, ale toto řemeslo dělal jen pouhý měsíc. Táhlo ho to k divadlu a televizi, kde byl od začátku předurčen pro role klaďasů.

Herectví mu bylo, jak říká, dané, vyrůstal v rodině, která hrála ochotnické divadlo. Hráli všichni, rodiče i starší sestra. Jaroslav Satoranský (84) se zpočátku styděl, občas se uvolil ztvárnit kluka v davu, to bylo vše, ale postupně přicházel komediantství na chuť. Měl i sklony k muzicírování, v mládí hrál na klavír.

Schovaný v orchestřišti dělal hudební doprovod k pohádkám, což mu vyhovovalo, protože na něj diváci neviděli. Živit se hudbou jej ale nikdy nenapadlo, tvrdí, že je jenom šumař. Zároveň byl odmala vášnivým sportovcem, jezdil na kánoi, s kluky hrával v pražském Braníku na louce fotbal s čepicemi místo branky.