Syn táborského zahradníka, nejmladší ze čtyř dětí, odmala vynikal ve sportu, běhal na středních tratích, hrál hokej, fotbal, házenou i volejbal.
Předčasnou smrt mu prý kdosi předpověděl už v dětství, mělo se jednat o známého jeho babičky, která se zajímala o věci mezi nebem a zemí. Někdo z jejího okolí malého Jirku varoval, aby si dával pozor v době, kdy dosáhne čtyřiceti let, tehdy mu bude hrozit smrtelné nebezpečí. „Neumím si sám sebe představit jako ctihodného dědečka s dlouhými vousy, pokuřujícího dýmku na zápraží svého domku,“ zapsal si lehkomyslný umělec o mnoho let později. V životě dělal všechno možné, ale opatrný nebyl nikdy. Začínal v Divadle mladých v Táboře, pražskou DAMU absolvoval v roce 1961 a přes pardubickou a ostravskou divadelní scénu se dostal do pražského Činoherního klubu, kde zářil po boku například Jana Kačera (83), Jiřího Kodeta (†67) či Petra Čepka (†54). Úchvatný výkon předvedl mimo jiné i v Revizorovi či v Penzionu pro svobodné pány. „Raději zemřu mladý. Život je skvělý. Chci si užívat plnými doušky všeho, co nabízí, dokud ještě můžu,“ říkával. V prvním filmu si zahrál už v roce 1960. Dokázal, že nic není nemožné, zrovna on, který špatně vyslovoval hlásku ř a ještě k tomu lehce koktal, se stal filmovou hvězdou. Všichni si ho pamatujeme ze snímků Svatba jako řemen či Drahé tety a já. Díky talentu ke sportům byl v tak skvělé fyzické formě, že před kamerou i na divadelních prknech skvěle tančil a předváděl náročné pohybové kreace. Jako dítě chtěl být kominíkem, dispozice pro to měl, s neuvěřitelnou obratností a vynalézavostí dokázal šplhat do závratných výšek.
