Nedávají rozhovory, neobrážejí večírky a jsou nesmírně šťastní. Občas se sice i u nich objevila nějaká překážka, vše ale překonali. Zřejmě i díky tomu, že u nich vždy vítězí tolerance a důvěra.
Znali se už od studií na JAMU, jiskra mezi Lenkou (70) a Svatoplukem (72) Skopalovými však přeskočila až o několik let později. A kde jinde, než na prknech, která znamenají svět! Navíc šlo o romantickou hru Romeo a Julie!
Mělo to však háček, oba herci byli v té době ve svazku manželském. Jeho manželství mělo sice značné trhliny, její ale nikoli. Jenže vzájemná náklonnost byla tak silná, že se srdci zkrátka nedalo poručit.
A udělali dobře. Dnes patří sympatičtí manželé Skopalovi mezi nejharmoničtější páry v našem uměleckém rybníčku, za což prý může především tolerance a důvěra.
Letos oslaví už 42. výročí svatby, a pokud byste se jich zeptali, kdy se naposledy pohádali, shodují se na tom, že si to vlastně ani nepamatují. „Za ta léta se toho u nás moc nezměnilo, snad jen, že jsme zestárli,“ říkají.
Být učitelem
Kdekdo by si řekl, že když se někdo narodí režisérovi a krásce, jež dělá divadelní nápovědu, automaticky to znamená, že se vydá stejným směrem. Nakonec se tak sice opravdu stalo, Svatopluk Skopal ale přiznává, že tak snadné to rozhodně nebylo.
Jeho tatínek Svatopluk (†80) byl sice věhlasný režisér a maminka Věra pro divadlo rovněž dýchala, přesto to jejich syna dlouho táhlo úplně někam jinam, konkrétně k učitelství. Po maturitě měl jasno – přihlásí se na pedagogickou fakultu a jednoho dne předávat studentům vědomosti.
Na druhou stranu, toto se mu vlastně nakonec splnilo, protože mezi lety 1993−2004 působil na pražské DAMU jako odborný asistent. Těžko říct, co se v jeho hlavě událo, na poslední chvíli ale otočil a jeho kroky zamířily na brněnskou JAMU.
Na první poslech
Právě během studií v Brně potkával půvabnou spolužačku Lenku, tehdy ještě Řehovou, která chodila o pár ročníků níže. Už tehdy se mu líbila, na společné štěstí si ale museli ještě počkat.
Po absolutoriu nastoupil Skopal v roce 1973 do Státního divadla Brno a téhož roku se také poprvé oženil s porodní asistentkou Jitkou Váněovou. Velká manželská idylka to ale bohužel nebyla. Vše se vlastně vyřešilo až o několik let později, kdy Skopal dostal angažmá v pražském Divadle na Vinohradech.
Tam totiž, jak již bylo řečeno, potkal krásnou kolegyni Lenku, s níž začal hrát ve hře Romeo a Julie. A už během zkoušek přeskočila jiskra. „Hned, jak jsem ji viděl, řekl jsem si, že je to ženská podle mého gusta. Koukal jsem na ni jako na svatý obrázek,“ říká herec i po letech zamilovaně.
A Lenka Skopalová? Ta upřesňuje, že to pro ni nebyla láska na první pohled, ale na první poslech, protože zjistila, že mají oba stejný pohled na mnoho věcí.
Se svatbou nespěchal
První rande měli ve vinohradské restauraci Demínka a po něm jim bylo jasné, že to je to pravé ořechové. Teď jen zbývalo vyřešit, co udělají se svými tehdejšími partnery. I Lenka tehdy byla vdaná.
Jejím manželem byl spolužák z brněnské JAMU, herec Jiří Kodeš (70). V tomto směru to měl Skopal přece jen trochu jednodušší, ale i Lenka Skopalová říká, že se s bývalým manželem rozešli v naprostém klidu, a navíc zůstali v kontaktu a stali se z nich přátelé.
Takřka okamžitě spolu Lenka a Svatopluk začali bydlet, svatba ale nepřicházela v úvahu. Tedy alespoň ne ze strany Skopala. „Lenka mi dodnes vyčítá, že jsem jí na zmínku o vdavkách jednou řekl, že nepotřebuju, aby nám do vztahu kecal národní výbor a že si ji vezmu, až bude na cestě dítě.“
A jak řekl, tak se také stalo. Herečka si na to ale musela počkat dlouhé tři roky. Když si ji Skopal v roce 1982 vedl k oltáři, byla už v šestém měsíci těhotenství.
A veselka to byla opravdu pořádná. Konala se na divadelní chatě, kam každou chvíli proudila spousta jejich kolegů a přátel.
Jako oheň a voda
Jediné, co Lenku Skopalovou trochu mrzelo, bylo, že si nemohla dát ani skleničku. Ovšem za tento maličký ústupek to stálo a o tři měsíce později už se těšili ze syna Františka (41), který se vydal v jejich hereckých stopách. I s dítětem na krku zvládali oba budovat své kariéry.
Dnes už se sice skoro vůbec nehádají, byly prý ale doby, kdy to u nich byla trošku Itálie. Zatímco u herečky nastávaly výbuchy hněvu okamžitě, když ji něco naštvalo, její muž prý emoce v sobě držel dlouho, když už ale šly ven, stálo to za to.
Nikdy to ale nebylo tak vážné, že by se schylovalo k rozvodu, nebo o něm jenom přemýšleli. Každá šarvátka, ať už menší či větší, zase hezky rychle odezněla.
„Já už dnes vím, že nemusím vypít všechno víno a mít všechny ženské. Člověku se strašně uleví, když si tohle uvědomí,“ říká s nadsázkou herec. A čeho si na sobě herečtí manželé váží snad nejvíc? Určitě to je stejný pohled na divadlo i to, že dokážou jeden druhého také pořádně zkritizovat, což z nich prý dělá daleko lepší herce.
A když vidí Svatopluk Skopal na jevišti svou ženu, jak hraje, někdy úplně zapomene, že je to jeho manželka, a to prý považuje za naprostý vrchol herectví. „Jsem rád, že mám doma tak šikovnou ženskou,“ dodává k tomu.
S mobilem na mě nechoďte
O Svatopluku Skopalovi se říká, že je občas pořádný morous. To je prý sice do jisté míry pravda, sám ale říká, že je to jen tehdy, když se natáčení filmu či seriálu zbytečně prodlužuje, nebo když se ho někdo stále dokola ptá, proč si ještě nepořídil mobilní telefon.
„Nesnáším je, obtěžují mě,“ dodává k tomu herec rozhořčeně. Doma má proto stále pevnou linku se záznamníkem, takže když se s ním snaží někdo zkontaktovat, musí mu nechat hezky postaru vzkaz. Sám v tom ale žádný problém nevidí, natočil tak nejen úspěšný seriál Vyprávěj, ale i neméně oblíbenou První republiku a stále je jednou z předních osobností Divadla na Vinohradech.
A když je s manželkou na milované chatě, kde nemají elektřinu a donedávna ani vodu, a představí si, že by mu zčistajasna zazvonil mobil a musel něco řešit, jdou na něho prý vyloženě mdloby.
Do svého soukromí si zkrátka nenechá v žádném případě ničím zasahovat. O tom svědčí i fakt, že on ani jeho žena neobrážejí společenské akce a večírky, divokému světu showbyznysu se vyhýbají.
Na výročí zapomíná
Divadelní prázdniny jsou pro manžele zaslouženým odpočinkem po náročné sezoně. Jenže právě pohoda na chalupě většinou zapříčiní to, že Lenka Skopalová, již známe třeba ze seriálů Rodinná pouta či Soukromé pasti, zapomene na jejich výročí svatby. Naštěstí má po svém boku manžela, který jí tento významný den vždycky rád připomene.
Ne snad proto, že by potřeboval mít ve všem pořádek, sám otevřeně přiznává, že kdyby se nevzali okolo srpnového výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, zřejmě by na to taky zapomněl. A i bez plánování si své výročí prý vždycky náležitě užijí.
Někdy dokonce není nouze ani o větší gesta. Například když slavili dvacet let od svatby, dostala Lenka Skopalová od svého muže nádherný prsten. A pokud si neužívají volné dny společně na chatě, vyrážejí v moři, hlavně do Řecka, kde to mají opravdu rádi, tím prý Svatopluk Skopal svou ženu vždycky náramně potěší.
Na žádná luxusní letoviska, kde mají všechen servis hezky pod nosem, si ale nepotrpí. Většinou jezdí k řeckému kamarádovi a jsou ubytováni v domečku u olivového háje, kde mají okolo sebe oslíky a slepice, to je dovolená podle jejich gusta.
Nadšení prarodiče
A největší radost jim samozřejmě dělá jejich syn František, i když byly doby, kdy byl z něho Svatopluk Skopal trochu nešťastný – a to když mu řekl, že bude také hercem. Sám totiž moc dobře věděl, že je kumšt pořádná řehole a velice se bál, aby vůbec v tak velké konkurenci uspěl.
Obavy to ale byly zbytečné, protože se mu přece jen podařilo prorazit. A v době, kdy Skopal natáčel seriál Poldové a nemluvně, přišla od syna velká novina. Oznámil rodičům, že budou mít vnouče.
Toho se dočkali v dubnu roku 2020. Svatopluk Skopal sice říkal, že se do přebalování rozhodně nepožene, dědečkovskou roli si však užívá plnými doušky. A jeho žena samozřejmě také.
Plýtvání u nich nemá šanci
Nejen touha po soukromí, ale i zásady, přes které nejede vlak – tak vypadá manželství Lenky a Svatopluka Skopalových. Přiznávají, že někdy sice zacházejí až do extrému, jim je ale jedno, co si o nich kdo pomyslí.
Třeba vánoční stromek je pro ně posvátný a představa, že by ho měli na Tři krále vyhodit, je pro ně nepředstavitelná, protože to považují za velké plýtvání. A tak zdobí jejich obývák klidně až do února.
Stačí pak jen říct a herec vše zařídí. Žádné scény, odmlouvání, ale okamžitá akce, což je další z vlastností, které na něm jeho žena oceňuje.
