Rozhodnutí prodloužit si pobyt v exotické Kubě bylo rozhodnutím, díky němuž Eva Pilarová (76) unikla smrti. Nechtěla se jen totiž vrátit do chladné únorové Prahy. Její kapela neměla tolik štěstí, ta se musela bezpodmínečně vrátit v daném termínu.
Česká královna swingu Eva Pilarová (76) září neotřesitelně na naší scéně od počátku šedesátých let. Její soprán o rozsahu tři a půl oktávy s perfektní pěveckou technikou je prostě nenapodobitelný. Jen málo scházelo a o tento klenot české hudební scény jsme mohli přijít.
Nechtělo se jí do zimy
Psal se rok 1973, přesně bylo 19. února a v Praze mrzlo, až praštilo a Eva Pilarová si ještě užívala sluníčka v exotické Kubě, kde se svojí kapelou krátce před tím koncertovala. Létali tam vcelku často, sice ne za honorář odměnou jim býval prodloužený pobyt. Po vystoupení vždy mohli zůstat týden, někdy i dva, pokud jim to čas a vláda dovolila. Po únorovém vystoupení, sice nemohla zůstat tak dlouho, ale rozhodla se, že si ještě o dva dny prodlouží pobyt, aby si užila tepla a nemusela do mrazivé Prahy. Kapela se však musela na naléhání Agentury Pragokoncert, která pořádala pěvecké soutěže nazvané Intertalent, vrátit, aby právě při této soutěži doprovodila nové interprety. V Havaně s ní tehdy zůstala i zpěvačka Vlaďka Prachařová (71), která hostovala v koncertním programu Evy Pilarové.
Kdyby tisic klarinetu_filmove studio Barrandov
Let jako každý jiný…
Na letišti v Moskvě se připravoval letoun TU 154 na pravidelnou linku do Prahy, do něj nasedla i kapela se zvukařem Evy Pilarové. Let byl bezproblémový a ještě ani nad ruzyňským letištěm nenasvědčovalo nic tomu, že za pár okamžiků vyhasnou desítky lidských životů. Při přistávání však došlo ke kolizi a stroj se nečekaně naklonil přídí k zemi a bohužel do ní narazí. Došlo k vážnému poškození křídla a podvozku. Při této kolizi však ještě nikdo nebyl vážně zraněn. Během několika sekund však letoun zachvátil požár a moderní stroj sovětské výroby Tu-154 se stal letadlem smrti. Byla to druhá nejhorší letecká katastrofa na českém území. Bilance byla tragická, zahynulo šedesát dva z osmdesáti sedmi cestujících a čtyři lidé ze třinácti členné posádky, kteří se udusili zplodinami nebo uhořeli. Výteční muzikanti se zvukařem zahynuli, přežil pouze baskytarista Petr Marcol (70), který později vypověděl: „Já si pamatuji jenom tu velkou ránu, kdy celé letadlo zaskřípalo. Když jsem se probral z bezvědomí, letadlo hořelo. V tom ohni a kouři jsem se marně pokoušel rozbít okénko.“
S tragédií se vyrovnává dodnes
Dodnes Evě Pilarové jde mráz po zádech, když si vzpomene na tragickou událost a dodnes o ní odmítá mluvit. O neštěstí se dozvěděla ještě v Havaně krátce před svým návratem, ale byla ambasádou ujištěna, že se nejednalo o civilní letadlo, nýbrž o vojenské, takže nemusí mít strach, že by zahynuli její přátelé. Šokem bylo však přistání na ruzyňském letišti, kde byl ohořelý vrak letadla. Zeptala se ihned prvních lidí, se kterými se na letišti potkala, co se vlastně stalo. Obsluha schůdků jí sdělila smutnou zprávu, že v letadle zahynula její kapela. Mladou zpěvačku Vlaďku Prachařovou poznamenala tragédie natolik, že musela čelit zdravotním problémům, které nakonec vyústily v odchod z hudební scény. O tragédii se nesmělo dlouho mluvit, aby nedošlo ke kompromitování stroje sovětského Aeroflotu. Spekulovalo se v několika rovinách. Nevylučovala se bomba, ale ani to, že byl pilot opilý. Kapitán měl nalétáno přes 13 000 hodin, ale jen zlomek z toho nalétal na Tu-154. Situaci v kokpitu zkomplikoval i vyšší počet členů posádky. Zacvičoval se nový navigátor, palubní inženýr a i radiotelegrafista. Jejich přítomnost v letadle sama o sobě ale nehodu nezpůsobila. Později se však ukázalo, že letoun TU 154 měl chybně naprogramovaný horizontální stabilizátor, který způsobil při přistávacím manévru leteckou katastrofu. Tehdy se o tom nesmělo psát, protože šlo o leteckou katastrofu. .
