Svůj typický teplý baryton propůjčuje v dabingu třeba ARNOLDU SCHWARZENEGGEROVI (68) nebo SYLVESTERU STALLONOVI (70). Scházelo však málo a jeho příjemný hlas bychom už neslýchali. Herec PAVEL SOUKUP (67) si prožil za poslední dva roky své.
Byl sám na chalupě, když mu v červnu 2014 zničehonic, bez varování praskl žaludeční vřed. Herec zkolaboval a několik hodin krvácel do břicha. Ve velmi zuboženém stavu ho našly dcera PATRICIE (21) a manželka ISABELA (50). Do nemocnice ho dopravily v hodině dvanácté. Lékaři ho dostali na operační stůl doslova na poslední chvíli.
Z bláta do louže
Když se vzpamatoval z operace, začal docházet na nejrůznější vyšetření, která by nebýt prasklého vředu o vlastní vůli nikdy nepodnikl. Během nich mu lékaři diagnostikovali nemoc vážnější – nádor ve střevech. Následovala další operace, během které lékaři odstranili kus problematického střeva. Povedla se a byl předán do ostražité péče proktologů s varováním, aby podstatně vylepšil svou životosprávu.
Bez kávy to nejde
Dodržovat životosprávu se lehko řekne, ale hůř provádí. Lékaři doporučili Soukupovi mimo jiné omezit kávu. A to se mu však příliš nedaří. „K snídani si dám asi tři čtvrtě litru. Pak mám problém, ale tělo už si zvyklo a vydrží i delší štreky,“ říká s úsměvem herec. Z dietetického hlediska by asi kterýkoli výživový poradce zalomil rukama, o lékařích nemluvě. Nabízí se tedy otázka, zda takto „dodržuje“ i ostatní dobré rady odborníků. „Tu svoji situaci zase za tak tragickou nepovažuji, já se dovolávám humoru i v těch nejkrizovějších chvílích. Jestli jsem si to svým životem způsobil sám, tak nemám komu co vyčítat,“vysvětluje přístup ke své nemoci.
Klidný život za málo peněz
Herec si je velice dobře vědom toho, že kdyby se na jeho rakovinu nepřišlo včas, už by tady nemusel být. Výrazně zvolnil životní tempo. Říká, že se živí každodenní prací, která mu sice nepřinese žádnou slávu a velké peníze, ale udržuje ho při životě. Ničemu se nevyhýbá, i když přiznává, že s nemocí částečně vypadl z pracovního kolotoče, který dřív zažíval. Možná, že je mu to líto a trochu mu chybí, na druhou stranu ale ví, že s nemocemi si není radno hrát. „Už jsem mohl být mrtvý, a to by se mi, myslím, nelíbilo,“ řekl.