Připravena na nový vztah a rozhodnuta vykřičet to do celého světa. Heidi Janků (59) se těší na rande, jen potřebuje, aby ji někdo pozval.
„Když si mě někdo najde a přeskočí jiskra, ráda do toho půjdu,“ ujišťuje. Záhadou zůstává, proč se tak doposud nestalo. Cožpak jsou muži úplně slepí?
Energická tmavovláska, která vypadá nejméně o deset let mladší, pohřbila manžela, hudebníka Iva Pavlíka (†84), před pěti lety. Nelze se tedy divit, že si připadá osamělá, ale protože je veřejně známou osobou, musí se chovat decentně, držet se zpátky a na nikoho se divoce nevrhat.
Slyšíte hrdličku?
„Ničemu se nebráním, ale zase to nechci lámat přes koleno,“ míní interpretka hitu Když se načančám. Bylo by pro ni nepřijatelné působit jako zoufalka, která urputně hledá chlapa.
Smutně přiznala, že v současné době není nikdo, kdo by jí nosil květiny či zval na večeře do romantických restaurací s výhledem na rozkvetlé stromy. Je přece máj, lásky čas, a žádná žena nechce být osamělá zrovna zjara, kdy, řečeno spolu s Karlem Hynkem Máchou, „hrdliččin zve ku lásce hlas“. Tak se už, chlapi, konečně proboha pochlapte!
Oko, do duše okno
Ale pozor, abyste, pánové, uspěli, je třeba splnit určité požadavky. Samozřejmostí je vhodně se obléknout a zapomenout na čepici-zmijovku či montérky umazané od barvy.
Ale to ještě není všechno. „Abych na rande s někým šla, asi by tam muselo probliknout něco víc. Ten muž by měl mít charisma, stejný smysl pro humor, měl by mít rád stejnou muziku, stejné filmy.“ Důležitou roli hrají podle Heidi také oči. Ty jsou totiž oknem do duše a vyzařuje z nich povaha daného chlapíka.
Pevné nervy
Šanci mají tudíž okouzlující pánové, kteří dovedou zdařile, ne však dětinsky, či nedej bože oplzle, žertovat a mají krásné oči. V neposlední řadě rovněž pevné nervy, protože, jak zpěvačka nerada přiznává, se nevyhnou porovnání se zesnulým Ivem Pavlíkem, po jehož boku žila přitažlivá černovláska pětatřicet let.
Umělkyně upozorňuje, že případný nápadník by byl chudák a není jisté, zda by právě takové časté srovnávání s úspěšným muzikantem vydržel. „Ale nikdy neříkám nikdy. Když to přijde, tak to přijde,“ dodává optimisticky.