Ačkoli to vypadalo, že má nejhorší období plné alkoholových eskapád za sebou, teď to vypadá, že se nad životem Vilmy Cibulkové (53) opět stahují mračna.

ávykové látky jsou cesta do pekla, měla jasno herečka ještě před nedávnem. Sama si prožila dost pohnutou alkoholickou minulost a už nikdy do toho nechtěla spadnout znovu. Všechno začalo krátce po škole, bylo jí tehdy něco přes dvacet, žila s filmovým matadorem Miroslavem Macháčkem (+68), když poprvé sáhla po sklence na žal.

Vzhlížela k němu. Zároveň si ale vedle něho prožívala velká traumata. Režisér byl prý cholerik a Vilmu to ubíjelo. Vzájemné neshody začala utápět v alkoholu. Když se konečně odhodlala ho opustit, už bylo pozdě.

Macháček byl vážně nemocný a Cibulková až po uši v závislosti. Jednou se měla dokonce pokusit o sebevraždu. „Bylo po premiéře a my jsme to táhli. Ráno jsem si měla jít vyzvednout diplom na DAMU. Přišla jsem domů a zjistila, že to už nestihnu, že tam nepřijdu.

Tak jsem chtěla radši skočit z okna,“ vzpomínala Cibulková už se smíchem. Jejím rodičům to tehdy vtipné ale nepřpadalo. „Tatínek mi dal pěstí hned mezi dveřma, maminka mě odtáhla do vany a rvala ze mě šaty, které mi na tu příležitost ušila, já si je nebyla schopná tehdy ani zapnout.

Navlíkli mě do tepláků a dostali do Lidic, abych viděla opravdové lidské utrpení. Já ty kříže viděla třikrát,“ vyprávěla Cibulková. Neřest už dávno neměla pod kontrolou, a tak jediným řešením byla léčebna.

Po několika měsících odvykací kúry byla konečně „čistá“, ale jen na pár let. Později do toho málem spadla znovu. Nakonec se s tím opět poprala. Pak si ale vzala herce Miroslava Etzlera (52), který měl k alkoholu blízko a spekulovalo se, jestli s ním opět nezačala popíjet.

I tady ale následoval bouřlivý rozchod. Hvězda Pojišťovny štěstí jí utíkala za mladšími milenkami a dokonce mělo údajně dojít i na fyzické násilí. I když Vilma tvrdí, že díky přátelům, kteří ji hodně podpořili, tohle těžké období zvládla bez kapky alkoholu.

Je tu však jedno velké ale. Někdy může být krátkodobé napětí lépe překonatelné, než dlouhodobé ubíjející soužení ve smutku a samotě, které ji může znovu přivést k opojnému moku. Právě to teď Cibulková prožívá.

Musí pro ni být strašné sledovat z povzdálí, jak její exmanžel je úspěšný a září štěstím vedle mladé, krásné přítelkyně Heleny. Zatímco ona je stále opuštěná bez partnera a pracovní nabídky se už také nehrnou tak jako dřív.

Před časem měla navíc velké starosti s dcerou Šimonou, ktetá propadla pro změnu drogám. Vilma byla nakonec nucená vyhodit ji z domu. Pro atraktivní herečku, která byla vždycky považována za sexbombu, musí být těžké i vyrovnávat se s neodvratným stárnutím.

Ačkoli je Vilma jistě silná, její okolí o ni má obavy. „Vilma si neprožívá zrovna šťastné období. Snad ji to zase nesvede k alkoholu,“ má strach kolegyně herečky z divadla. A zlověstná jsou i vyjádření novinářů, kteří s ní mluvili.

„Někdy mám pocit, že je veselejší, tak trochu nepřítomná duchem a rozvláčně mluví. Ale nechci jí ublížit, možná to nic neznamená. Je fakt, že ve společnosti se vždycky vzorně drží jen skleničky s minerálkou,“ říká žena, která se s herečkou vídá pracovně.

A pochyby mají i lidé z jejího sousedství. Nelíbí se jim její vzhled! „Dřív byla vždycky za dámu, upravená, elegantní, teď ji vídám třeba v mikině s nataženou kapucou, nenalíčenou…“ Popisuje muž, který bydlí nedaleko od ní.

Jsou to snad varovná znamení, která by naznačovala návrat herečky k alkoholu? Má vše stále ještě pod kontrolou? Vždyť sama Cibulková několikrát připustila, že ještě nemá zdaleka vyhráno. „Nad chlastem se nedá vyhrát, ale dá se s ním bojovat,“ vyslovila větu, při které až mrazí.

A připouští dokonce, že i vyléčení alkoholici mohou mít občasný „úlet“. „Alkoholik nemusí pít stále, může jít o kvartální pijany, kteří jednou za čtvrt roku několik dní žijí v alkoholovém opojení, které poté opadne,“ vysvětluje.

Nezbývá než věřit a doufat, že toto rozhodně není případ Cibulkové..