Když se krásná televizní moderátorka Iveta Vítová (39) dozvěděla, že ji její dlouholetý manžel, podnikatel Jaroslav Vít (45), podvádí, byl to pro ni pochopitelně šok.

Obrovským způsobem ji zklamal

Postupem času se navíc svěřila s tím, že jeho záletnictví bylo dlouhodobé a nešlo o jednorázový úlet. Může po takové zkušenosti ještě vůbec někdy nějakému muži uvěřit?

Moderátorka se provdala za Jaroslava Víta v září před jedenácti lety a už tehdy se šuškalo, že to z její strany nebyl správný krok. Podnikatele totiž provázela pověst proutníka.

Myslela si, že mu může věřit

Podobným drbům ale Iveta Vítová asi nepřikládala váhu a postupně přivedla s Vítem na svět dceru Anetu (9) a teprve před rokem také syna Matěje (1). Letos už jí ale došla trpělivost a momentálně probíhá poměrně drsný rozvod.

Poslední kapkou pro moderátorku asi bylo, když se provalilo, že si její manžel užívá s dcerou herce Vladimíra Kratiny (70) Dominikou Kratinovou (29). I přes tyto nepříjemné zkušenosti je ale podle svých slov Vítová otevřená nové lásce a rozhodně na muže nezanevřela.

Rozvod bude ještě složitý a velmi dlouhý

Samozřejmě je pro ni ale momentálně nejdůležitější, aby se s manželem dohodla na alimentech a také na péči zejména o dceru. Až tohle všechno ale dořeší, bezpochyby nadejde chvíle, kdy si začne hledat partnera. A jelikož se chystá vrátit na televizní obrazovku, zřejmě nejjednodušší to bude v řadách kolegů.

Kdo u ní má vlastně šanci?

Nějaký mladičký začátečník jen těžko bude mít u  půvabné Ivety šanci. Spíš by to měl být podle nás v redakci někdo, kdo už také má rodinu a ideálně má za sebou i vztah, který mu nevyšel podle představ.

Vítová teď hlavně potřebuje muže, na něhož se bude moct spolehnout a který jí bude oporou v rovině existenční, ale v neposlední řadě také emocionální.

Dá se totiž očekávat, že to s manželem nebude jednoduché ani v následujích letech, ačkoli bychom samozřejmě Ivetě Vítové moc přáli, aby se nějak dokázali dohodnout a už jen kvůli dětěm se spolu naučili rozumně vycházet. Momentálně se to ale jeví spíš jako utopie.