Někteří lidé mají svoji intuici vyvinutou silněji než ostatní, často ti s psychickými problémy.
Můj synovec Tomáš byl nevyrovnaný už od dob dospívání. Poté, co se pokusil o sebevraždu, skončil na nějaký čas v léčebně. Později už to nezkoušel, ale do léčebny se i tak často vracel. Byl sice velmi inteligentní, ale jeho křehká psychika mu nedovolila vést normální život.
Procházka skončila dramaticky
Tomášův otec - můj bratr Kamil - mě před lety poprosil, jestli bych synovce nevzala na týden na naši chatu. Tomáš měl zrovna za sebou nesnadné období a bratr doufal, že na venkově v přírodě se dá trochu do pořádku. Neviděla jsem v tom žádný problém, se synovcem jsem dokázala vždycky dobře vycházet.
Začátkem srpna tedy Tomáš přijel, v době, kdy jsem tam byla jen já, protože manžel se nemohl uvolnit z práce. Ještě to odpoledne jsme se vydali se synovcem na delší procházku do lesů. Zahrnovalo to i místa, kam jsem obvykle nechodila.
Zatoulali jsme se do hodně tmavého úseku, kam skoro nepronikalo denní světlo. Tomáš se tam zastavil a bylo vidět, že se necítí dobře. Celý se roztřásl. Přisuzovala jsem to jeho labilním stavům.
Vzala jsem ho za ruku a chtěla ho vzít pryč, ale bránil se. V očích měl slzy. Vypadalo to, že má nějaký záchvat. Tvářil se ale normálně, jen stále opakoval, že je tu něco špatného. Prstem přitom ukazoval pod sebe.
Poklad tam nebyl
Trvalo dlouho, než se mi podařilo Tomáše z toho místa odvést. Zapamatovala jsem si ale místo, kde jsme byli. Když synovec po týdnu odjel a vystřídal ho manžel, vyprávěla jsem mu o tom.
Manžela napadlo, že Tomáš může mít díky svému mentálnímu handicapu psychotronické možnosti a že třeba vycítil pod zemí ukrytý poklad. Vydal se tam další den se mnou a zkusili jsme na tom místě kopat.
Ke svému zděšení jsme narazili na lidské kosti. Oznámili jsme to na policii. Později jsme se dozvěděli, že kostra ležela v půdě několik desetiletí a že šlo o někoho, kdo zemřel násilnou smrtí. Před Tomášem jsme to utajili, ale já dodnes nezapomenu na to, jak se na místě toho dávného zločinu tenkrát choval.
Anna L. (57), Olomouc
