Jaroslava Obermaierová (70) byla mužským idolem, její fotky zdobily kdejakou pánskou šatnu. V osobním životě ale pana „Dokonalého“ nepotkala. Na chlapy měla prostě smůlu.
Před více než padesáti lety stála před kamerou poprvé, na divadelních prknech ještě dřív. Od té doby je neopustila. Filmů, v nichž hrála, jsou desítky. Svůj filmový debut si Jaroslava Obermaierová (70) odbyla v Souhvězdí Panny, kde ještě jako studentka DAMU předvedla na tu dobu nadmíru odvážnou erotickou scénu. Byla krásná, před kamerou, na divadelních prknech i v reálném životě zlomila mnoho mužských srdcí, v partnerském soužití jí však štěstí nepřálo.
Po rodině netoužila
„Já jsem se vlastně nikdy moc nechtěla vdávat a zakládat rodinu. Představa, že mám doma manžela a dvě děti, mě nelákala. Přišlo mi to hrozně komplikované, nijak jsem netoužila se přizpůsobovat,“ přiznává. Nakonec se krátce před pětatřicítkou vdala za pochybného taxikáře a má s ním i svého jediného syna Jaroslava (36). „Bylo to takové špatné období: umírala mi maminka, na které jsem byla hodně závislá, asi mě zachvátila panika, že zůstanu sama. Za rok jsem pochopila, že to bylo špatně, a rozvedla jsem se,“ vysvětluje. A není divu. Manžel Richard Čech byl nemakačenko a hrubián, který svou ženu i mlátil!
Na chlapy zanevřela
Jako pracovně vytížené matce samoživitelce, která se starala o chronicky nemocného syna jí ani na hledání toho pravého nezbýval čas. Syn Jaroslav trpí od narození obstrukční nemocí plic, která způsobuje těžké astma a potíže s dýcháním. V současné době je v invalidním důchodu „Dělal pečovatele v domově důchodců, hrozně ho to bavilo. Neměl babičku ani dědečka, tak má hezký vztah ke starým lidem, ale vzhledem k fyzické námaze a častým infekcím s tím musel přestat,“ svěřila před časem jeho maminka. Nedělá mu dobře ani pražský smog, a tak jsou často na venkovské chalupě. „On je takový můj motor, abych tu káru táhla dál. Mám o něj samozřejmě strach, jsme tu spolu sami. Rozhodně mám obavy, co s ním bude, až tu jednou nebudu,“ svěřila se.
Za Ulici je vděčná
Do nekonečného seriálu nastoupila před deseti lety. Jako svérázná Vilma Nyklová vstupuje pravidelně do našich domácností. Za roli je ráda, musí živit svého invalidního syna, ale přiznává, že kdyby měla peníze, s hraním by sekla. „Hned zítra bych se na to vykašlala. Kdybych teď zdědila dva miliony, tak zaplatím ta představení, která mám ještě nasmlouvaná, a už mě tady v Praze nikdo neuvidí.“ A prý by se rozhodně nenudila. Já mám spoustu jiných aktivit. Zvířata, přátele, knihy… Na nic z toho teď pořádně nemám čas. Bavilo by mě jen tak žít na chalupě a mít čistou hlavu. Nebo prostě na chvíli někam odjet. Jenže si to nemůžu dovolit,“ připouští herečka. Přesto je ráda, že je sama. Muže by si už do bytu nepustila. „Jsem si vědoma toho, že to, co jsem si vybudovala, bych s žádným manželem neměla. Nemohla bych si žít tak, jak potřebuju. Manžel by pro mě k tomu všemu, co musím, byl jen další povinnost navíc,“ uzavírá Obermaierová.
