Kiribati, ostrovy Nového roku

Víte, kam přichází Nový rok vždy jako první? Do nádherného a exotického souostroví Kiribati v Tichém oceánu. 35 romantických ostrovů roztroušeno podél rovníku na přímce dlouhé čtyři tisíce kilometrů leží na průsečíku čtyřech polokoulí!

Exoticky znějící název Kiribati není nic jiného než zkomolenina názvu centrální skupiny Gilbertových ostrovů, z nichž většina jsou podkovovité či jiné ostrovy s kouzelnou lagunou uprostřed.

Tradiční domy Kiribati
Tradiční domy Kiribati

Cestovatel většinou napoprvé přistane na hlavním ostrově Tarawa, kde ho přivítá letiště hodné této nepříliš bohaté ostrovní republičky: Je z vlnitého plechu, avšak pěkné, čisté, a protože tu není velký provoz, turisty tu občas vítá i soubor místních tanečnic.

Jsme na Jižní Tarawě, která je považována za hlavní město, ovšem je to soubor domečků vysokých maximálně jedno patro, často se střechami z palmového listí.

Také vás může zajímat ...

Cesty nejsou asfaltované, ale nevadí: není nutné tu jezdit rychle, všude je blízko.

Tanečnice v sukénkách z palmového listí představují milé uvítání i přivýdělek.
Tanečnice v sukénkách z palmového listí představují milé uvítání i přivýdělek.

Pod širokým nebem

Pro turistu mají ostrovy Kiribati výhodu: je to tu jak na Tahiti, ale nepotkává tu davy dalších turistů. Čas jako by se tu zastavil. Letiště na Tarawě postavili ještě kdysi Japonci, po kterých tu zůstaly na pobřeží dělové věže, jež pomalu rezivějí, a také zbytky tanků, zničených při americkém vylodění v listopadu 1943.

Dlouhé pláže jsou liduprázdné a místní hotely mají takřka bez výjimky formu přízemních chatiček či řadového bungalovu s východem na pláž, často ozvláštněnou malebným lodním vrakem. Další kiribatské ostrovy jsou ještě osamělejší.

Když se vydáte na atol Kiritimati, typický malými, sluncem vyhřátými lagunami, bílým pískem, chatkami a palmami, budete se cítit skoro jako Robinson.

Turistický průmysl ještě nepokročil natolik, abyste si nemohli koupit rybu a opéct si ji.
Turistický průmysl ještě nepokročil natolik, abyste si nemohli koupit rybu a opéct si ji.

Letíme z Tarawy

Zážitkem je ostrov Marakei s velkou lagunou a palmovými háji, kde vám ryba přistane na talíři vzápětí po ulovení místními rybáři. Na blízkém nudlovitém ostrově Abaiang můžete na pláži načapat obří želvy a zaplavat si s nimi. A zároveň získat cenný suvenýr: místní se potápějí k perlorodkám, které rodí perly zvláštní barvy od kovové po zlatavou, a vyrábějí z nich krásné přívěsky.

Velice zvláštní je ostrov Canton, jediný obydlený z Phoenixových ostrovů, jež jsou součástí Kiribati, ale ve správě USA, s rozpadající se leteckou základnou, již si lze prohlédnout.

Zdejší obyvatelé jsou závislí na dodávkách potravin z Havaje, ale už se stalo, že na ně Američané prostě zapomněli a oni se ocitli na pokraji hladovění.

Marakei je typický korálový ostrov s vnitřní lagunou.
Marakei je typický korálový ostrov s vnitřní lagunou.

Pomóc! Potápíme se!

Navzdory dojmu pozemského ráje, který ostrovy Kiribati v turistovi vyvolávají, čeká je v nejbližších sto letech pravděpodobně zkáza. Většina jeho atolů totiž vyčnívá nad hladinu Tichého oceánu s bídou sotva o metr (rekord jsou dvoumetrové vrcholky) a s globálním oteplováním, kdy hladiny světových oceánů stoupají o jeden až dva centimetry ročně to vypadá, že Kiribati nepřežijí 21.

století.

Plovoucí ostrovy

Filippův útes v Liniových ostrovech se už zcela ponořil. Vláda Kiribati už také jedná s Austrálií a Novým Zélandem o tom, že se sem postupně přesune celá kiribatská populace čítající asi 100 000 osob. Další variantou, poněkud nákladnou, je vytváření plovoucích plošinových ostrovů, ukotvených k těm již potopeným.

„Těm, kdo nevěří v klimatické změny, a globální oteplování bych rád nabídl pozvání k nám na Kiribati,“ prohlásil kiribatský prezident Ante Tong.

„Ony se skutečně dějí právě tady a teď, a doslova nám teče do bot.“ Takže na Kiribati raději dříve nežli později!.

Časopis, který by vás mohl zajímat

Můj čas na kafíčko

Ve čtvrtek vycházející Můj čas na kafíčko odhaluje strhující životní story slavných hvězd, jejich lásky, prohry, vítězství, spalující vášně, bolestné rozchody, i usmíření a osudové vzestupy i pády těch největších českých i světových legend. To vše a mnohem více najdete v časopise Můj čas na kafíčko.

Komentáře

...