Dnes už vím, že svého milovaného čtyřnohého přítele nesmím svěřit někomu, o kom nejsem stoprocentně přesvědčena, že se o něj skvěle postará.
S manželem i dětmi jsme vždy milovali cestování. Už když byli synkové malí, ničeho jsme se nebáli a projeli s nimi kus světa.
Tato vášeň v nás zůstala i nadále, a jak se kluci osamostatnili, už chtěli jezdit spolu s kamarády, a tak jsme s manželem Vláďou zase začali vyrážet na vlastní pěst. Najednou jsme měli pocit, jako bychom zase byli ti mladí divoši jako dřív.
Byla jsem ráda, že jsem našla hlídání
Jediné, co jsme museli vždy řešit, bylo hlídání našeho pejska, kokršpaněla Bena, kterého jsme si pořídili jako další „miminko“ poté, co se kluci odstěhovali. Vždycky nám ho hlídala moje maminka, když se ale na svůj vlastní popud chtěla odstěhovat do domova pro seniory, už nám pejska hlídat nemohla.
A tím nám nastal problém, kam Beníka budeme dávat. Kluci kvůli škole a práci nemohli, a tak jsem kontaktovala sestřenici Eriku, která s tím neměla absolutní problém.
Prosila jsem ji, ať jdou k veterináři
Zdálo se, že je Beník u ní spokojený, a tak jsme byli rádi, že jsme našli novou možnost hlídání. Jenže pak jsme se vydali na měsíční cestu do Thajska a to, co nás čekalo po návratu, bylo jako noční můra.
Už na dovolenou nám Erika psala, že Ben nechce moc jíst, ale že pár dní uvidí, zda se mu třeba jenom nestýská. Volala jsem jí, ať s ním jde okamžitě k veterináři, ale druhý den už prý normálně jedl a byl v pohodě. Jak jsem ale později zjitila, nebyla to pravda.
Ignorovala, že zvracel
Přes noc Ben začal i zvracet, což Erika ignorovala a druhý den šla na celé dopoledne do práce. Když se po obědě vrátila, náš milovaný Ben už ležel mrtvý na zahradě. Později se přišlo na to, že měl těžký zánět žaludku, který bylo potřeba okamžitě zaléčit.
Erika na to ale nebrala ohled, i když jsem ji hned první den prosila, aby s ním jela k lékaři, že jí všechny výlohy okamžitě zaplatím. Nikdy jí to neodpustím, protože místo omluvy jenom bezcitně prohodila, že se to přece stává, že takový je život.
Tereza Ž., 59 let, Kralupy n. Vltavou
